Mám trochu problémy se závazkama – když mi v jedenácti nabídli hůlku, s radostí jsem ji vzal. Pak mi řekli, že je na celej život, tak jsem ji zahodil a půl roku se na ni nemoh- ani podívat. Ale nakonec jsem se s ní smířil. No, ale s ženskejma/holkama mam ten stejnej problém, co s tím?
Milý anonyme,
s ženskýma to máš stejně jako s půlkami. Nejdřív si ji pěkně vyzkoušíš a teprve poté víš, jestli je nebo není ta pravá. Někdy ji najdeš na první pokus a jindy musíš zkoušet zas a znovu až do zbláznění. Jedno je však jasné, někde tam na Tebe určitě čechrá! Do té doby prostě musíš hledat a hledat a ještě jednou hledat. Musíš být tetelivý a snad se i dočkáš svého šelestí. Podle mě Tvůj problém s vázáním se spočívá v tom, že jsi prostě ještě nenašel nikoho, ke komu by ses vázat chtěl. Jakmile ale narazíš na svou spřízněnou kuši, věř mi, že se jí oddáš s radostí! Možná to bude jako s Tvou kulkou a ze začátku se Ti to moc líbit nebude, ale nakonec tomu určitě na chuť přijdeš. Ke své kulce sis taky cestu našel, no ne? Určitě nám dej vědět, až Ti nějaká ukradne srdce a třeba Ti dáme nějaké rady do partnerského života.
Hodně štěstí,
Tvoje Léňa
0
