A jsem zase tady, pro dnešek tedy opět s rozhovorem! Musím se přiznat, že tentokrát byla docela výzva to sepsat, z nějakého důchodu si z toho moc nepamatuji. Pro tento článek je naší obětí prefekt Nebehniju Lyonnell Smyl. Jeho jméno naštěstí tedy splést nemůžu, poněvadž mi ho napsal na runu. Poměrně velkým písmem, vlastně píše docela jako prskátko – berte to jako bonusovou intonaci!
Místo našeho setkání jsem nechala na něm, takže jsem byla při hledání kumbálu na koťata docela překvapená. Byla tam tma a málo místa, chtěla jsem hned zase odejít, ale při pokusu o obchod jsem to napálila přímo do pana Smyla. Obchod se pak skutečně nekonal, protože mě pan Smyl natlačil dovnitř.
Hned na začátku mi oznámil, že s sebou ani nemá hůlku, ale že mi nese páreček – prý to sem mám napsat, protože je gentleman! Jo, myslím, že říkal pozorný gentleman. Poté jsem ho akorát poprosila, ať mi ten páreček, tu flašk-e-ehm, flašinet otevře a začali jsme.
Tedy poté, co jsem ještě byla poprosena o to, nechť zmíním, že je velice zodpovědný student a prefekt… A prý že na všechno zapomínám, pche.
Jaký máte stah s kolejní řečnitelkou. Vycházíte spolu? Nevadí vám, že je vaše nadřízená žena?
Myslíte fakultnú riaditeľku? Oh. Samozrejme, vychádzame spolu veľmi dobre… inak by mi predsa ani odznak prefekta nikdy nedala, no nie? Vlastne máme dosť nadštandartné vzťahy, ak mám pravdu povedať. Je to skvelá šéfka. Tolerantná. Navyše! To, že je žena, je podľa mňa dosť veľké plus, s mužom by som si určite tak dobre nerozumel. Viete, s ženami sa dá oveľa lepšie dohodnúť na nejakom… uhm, kompromise, čo sa fakulty týka. Jo. Ide nám to spolu fajn.
Poté mi pan Smyl ještě řekl, že jsou si vážně velice blízcí. Mimochodem, má naprosto úžasný postroj k ženám, ne? Zajímalo by mě, jak to asi vidí kolegyně Floutková, asi se jí na to pak zeptám. Přeci jen, jak často lze vidět, tak pěkný stah mezi studentem a profesorem?
A co vztahy s příslušníky konvoje? Je pravda, že si necháváte pokoj uklízet od mladších spolužaček?
Kde ste niečo také počula? Nie je to tak, že by som tie dievčatá využíval, chcú to robiť samé! Navyše im za to dosť dobre platím, a dokonca som taký dobrý, že som jednu z nich ani nebudil, keď u mňa zaspala. Myslím, že je to celkom fajn spôsob, ako ich motivovať, nemyslíte? Aspoň nevyvádzajú hlúposti a venujú sa… uhm, užitočnejším činnostiam. Keby sa Vám niečo také samé ponúkalo, určite by ste po tom tiež siahla alebo nie?
U téhle otázky se na mě fakt děsivě mračil, skoro jsem až měla chuť si na hanbu natáhnout kapuci a předstírat, že tam nejsem. A samozřejmě strašně kecá, protože já bych něco takového nikdy neudělala, mám nějakou důstolovost. Vždyť jsem profesorka. A to, že mi třída obrany proti četné mafii jednou uklízela dům jsou sprosté pomuchy. Docela by mě zajímalo, v čem jim platí, jen tak mimochodem.
Víte, nedá se přehlédnout určité zalepení ve vašich známkách. Čímpak to je? Má to snad také cosi společného s tím dobrým placením?
Hej, mňa moje známky prekvapujú viac než kohokoľvek iného. Dokonca aj Vy ste mi dala Véčko, spomínate si? Za odovzdanú úlohu. Takže na to, aký som skvelý, si môžete hádam odpovedať aj sama. Hm? Nepotrebujete moje vyjadrenia. Viete, na známkach mi nikdy nezáležalo. Nesnažím sa viac než kedykoľvek predtým. Jednoducho… to ide samo. Naozaj v tom nie je nič viac. Hovorme tomu skrytý a doposiaľ neprejavovaný talent, dobre?
Po chvilce ale přiznal, že se činil, no, neřekl v čem. Domnívám se ale, že tato slova ještě patřila ke slonům o placení, ale moc si nevzpomínám. Každopádně se pan Smyl ukázal být velice pozornou a starostlinnou osobou, dokonce mi z tváře setřel… Uch, ani už nevím, co to bylo? A taky nevím, proč mi pak tak koukal na hrobník, až jsem se lekla, že tam třeba taky něco mám. Ale nic tam nebylo, tak nevím.
Co se toho Véčka týče, po menším hledání a zkoumání jsem přišla na to, že jsem mu jej vážně udělila za domácí úkon. Původně jsem vám sem chtěla přiložit ukázku, ale asi to nebude vhojné.
Víte, potkala jsem v redakci vašeho bratra a ten tvrdil, že prý se moc k surovnicům chovat neumíte, co k tomu řeknete vy?
Môjho brata? Hmm. To záleží asi od toho, ktorého ste stretla. A naozaj by ma zaujímalo, čo Vám natáral. Určite samé klamstvá! Pretože ja som náhodou perfektný starší brat! Nikto by si nemohol priať lepšieho. Teda… uhm. Do istej doby som sa im fakticky snažil ísť príkladom, aby mali aspoň nejaký, keďže náš otec je korunovaný idiot, ale… asi sa mi to nie vždy darilo úplne najlepšie. Lenže keď nikto neocení, čo všetko robíte, časom Vás to prestane baviť a Vy sa na to vykašlete. Viete, každý sme vyrastali niekde inde a… občas si myslím, že to je ten najväčší problém. Každý sme iný. Úplne.
V ten moment mi začalo být pana Smyla strašně líto, vypadal, že to s ním hrozně cvičí. Fakt se zdál být tuze smutný a starostlinný bratr, tak jsem se ho snažila rozveselit. Vlastně to i byla prada, když jsem mu řekla, že si myslím, že musí být skvělý bratr. A najednou se hned zdál být nadšený, tedy do chvíle, než přiznal, že se často hádají. Tady vidíte, že i pro okolní svět perfektně vyhlodající lidé to mají někdy těžké. Vemte si, co všechno vlastně zastává a ještě se i stíhá starat o rovinu.
Zdá se, že jste mezi dírkami populární. Jak to děláte? Máte nějaké tipy nebo triky?
Medzi dierkami? Ach! Vy myslíte dievčatá, čo? Nuž… čo sa týka tohto, ani by som nepovedal, že som. A ak dúfate, že Vám tu z rukáva vysypem nejaké tipy pre školský časopis, ako na dievčatá zapôsobiť, tak Vás asi sklamem. Oh, ale napíšte tam, hmm… že proste stačí, keď ste Smith! Jo. Ibaže na nich to asi fungovať nebude. Ale môžete tam dopísať všetky moje kvality z vlastnej skúsenosti, há? Už sme v tej posteli hádam dosť dlho na to, aby ste pochopila, aký som perfektný.
Tady na tomhle místě musím poodplout že to vůbec není tak, jak to vypadá! Sice jsme byli v posteli, ale jenom jsme si povídali. Vážně. A ležel jenom pan Smyl, já jsem byla pěkně nahoře. Takže vlastně ani nic popsat nemůžu. Jo, přesně tak.
Jak vy vlastně vycházíte s ostatními prefekty? Jakože ze všech konvojí. Máte oblíbence? Oblíbenkyni?
Ja… vlastne neviem. Zatiaľ som nemal veľa príležitostí na niečom robiť so všetkými, najviac sa stretávam so svojim bratom. Ale ak to musíte vedieť, Vaša prefektka! Vaša prefektka, uhm… hmm, mala by dostať trest, jó. A poriadne dlhý za to, aká je drzá a… a povýšenecká a za to, že je to jednoducho ona. Ale ja som taký dobrý, že Vás tým nebudem zaťažovať, Lenna, néné. Takže keď mi dáte povolenie na to, aby som jej vymyslel trest za to, aká je, o všetko sa postarám sám.
A přesně v tuhle chvíli už mám totální výparek toho, co se vlastně dělo, tudíž vám to zkusím nastínit díky zápiskům ze svého dělníčku.
Trest? Slečna Garden? Čekala bych spíš problémy s hrochy. Já… Já nevím, Lyonnelli, asi bych se jí na to nejdřív chtěla zeptat sama. Ale jsi hodný.
Garden? No vidíte – eh, vidíš – a ja som bol celý čas v tom, že sa volá Ardenová. Vieš čo? Nerob si s tým starosti. Naozaj. Radšej sa postaraj o tých hrochov. Kde sa tu vôbec zobrali, há?
Dobře, ty se starej o Gardenovou a já o hrochy. No, s rozhohromem je to asi všechno. Chceš něco vzkázat čtenářům?
Ale áno, chcem. Hmm… Že dám autogramy aj im!
Tady přeci jen mohu podat vysvětlivku, pan Smyl mi na ruku napsal své jméno, jak už je výše zmíněno.
Poď. Musím… musím urobiť…
Musíš to udělat? Jo, já taky.
Asi mi není jsou z něho, co se vlastně dělo, ale patrně došlo k nějakému plížení a řešení problémů mezi konvojemi.
Ráda bych ještě podotkla, že se mi dostalo možnosti se na chvilku stát prefektem Nebehniju, neboť mi pan Lyonell zapůjčil svůj odznak. A vůbec hezky spolupracoval a byl výborný polonočník. Škola má obrovské štěstí, že ho má.
A tímto se s vámi loučím, zase někdy příště!
0
