Předchozí díl našich toulek skrze dějiny jedné z nejznámějších kouzelnických škol skončil velmi napínavým okamžikem, který v sobě jistě zanechal touhu přečíst si pokračování příběhu. A tak nebudu zdržovat příliš, rovnou vás vpustím mezi řádky a slova obsahující odpovědi na otázky vyvstalé v minulém díle.
Jako snad každé dítě i Chadwick slyšel a chápal více, než si jeho adoptivní rodiče kdy mysleli. Měli dojem, že ho uchránili před všemi zmínkami a znalostmi o vražedné Gormlaith, ale mýlili se. Když byl Chadwick ještě malé dítě, zaslechl Isoltino vysvětlení, proč utekla z Irska, a ačkoliv si to ona ani James neuvědomili, Chadwickovy sny byly stíhané obrazy postavy staré čarodějnice, která se plížila mezi stromy k Ilvermorny. A teď se jeho noční můry staly skutečností.
Chadwick řekl Websterovi, aby varoval jejich rodiče, zatímco sám běžel dolů, a udělal jedinou věc, která mu v tu chvíli dávala smysl: vyběhl ven z domu, aby se s Gormlaith setkal sám a zabránil jí ve vstupu do domu, kde jeho rodina spala.
Gormlaith nečekala, že potká dospívajícího čaroděje, a zprvu ho podcenila. Chadwick však odrazil její kletbu naprosto perfektně, a tím začal jejich souboj. Již během několika minut musela Gormlaith, mnohem mocnější než mladistvý Chadwick, uznat, že talentovaný chlapec byl magii učen velmi dobře. Sesílala kletby na jeho hlavu ve snaze si chlapce podmanit a zahnat jej zpátky do domu. Zabít čistokrevného se jí ale příčilo, proto se ho také zeptala na jeho původ.
Mezitím se Webster snažil třást jejich rodiči a tím je probudit, ale kletba se jim tak vepsala pod kůži, že je neprobudily ani zvuky Gormlaithiných výkřiků a kleteb, které dopadaly na dům. Webster proto vzdal své snahy o probuzení rodičů a rozeběhl se dolů, aby se přidal do souboje, jenž v tu chvíli zuřil těsně před domem.
Přesila dvou na jednoho velmi ztížila Gormlaithinu situaci – a co víc, když byla dvojčecí hůlková jádra použita společně proti jednomu nepříteli, zvýšila se jejich moc desetkrát. I tak byla Gormlathina magie stále dost silná a temná, aby se jim vyrovnala. Souboj dosáhl mimořádných rozměrů a Gormlaith, stále se smějící, jim slibovala milost, pokud ovšem prokáží, že jsou čistokrevní. Chadwick a Webster ji vzali za slovo, odhodlaní zabránit jí v tom, aby se dostala k jejich rodině.
Bratři byli zahnáni zpět do Ilvermorny. Dům měl popraskané zdi a okna se třásla, ale Isolt a James stále spali, a to až do chvíle, než se holčičky spící nahoře vzbudily a začaly strachy křičet. To se stalo tím, co prorazilo kletbu nad Isoltou a Jamesem. Kletba ani Gormlaith samotná totiž nebraly v úvahu sílu lásky. Isolt poslala Jamese, aby se postaral o jejich dcery, zatímco sama běžela na pomoc jejich adoptivním synům se Salazarovou hůlkou v ruce.
Teprve když hůlku pozvedla, aby napadla svou nenáviděnou tetu, uvědomila si, že spící hůlka je užitečná asi stejně tak, jako jakýkoliv jiný klacek, který by sebrala ze země. Gormlaith zahnala Isolt, Chadwicka a Webstera zpět do domu až nahoru do míst, kde předtím slyšela plakat své neteře. Povedlo se jí odstřelit dveře do ložnice, v níž stál James odhodlaný umřít nad kolébkami svých dcer. Isolt, jistá si tím, že je vše ztraceno, vykřikla jméno svého zavražděného otce, aniž by si sama pořádně uvědomovala, co dělá.
Bojovat proti silné temné čarodějce a jejím kletbám chce skutečně hodně odvahy, ovšem přijde ta, kterou vynaložili Chadwick s Websterem vniveč? Nebo Isoltin zoufalý výkřik celou situaci změní v jejich prospěch? To jsou otázky, na jejichž zodpovězení si budete muset počkat až do dalšího dílu Toulek.
Za redakci Sonoru,
Julian Dwayne Salinger
