Dalo se více než očekávat, že šílenou tetičku to jistě nenechá chladnou. Proto otázky, co se s ní stalo, jistě byly na místě – a přesně to si přiblížíme v tomto dalším článku Toulek!
Šťastná zaneprázdněná rodina neměla nejmenší tušení o smrtelném nebezpečí, které se k nim z dáli blížilo. Zprávy, že v Massachusetts je nově vytvořená škola čar a kouzel, jejíž ředitelce se údajně přezdívá „Morrigan“ po známé irské čarodějce, se dostaly až do Evropy. Nicméně až zpráva, že škola nese název Ilvermorny, Gormlaith přesvědčila o tom, že její neteř Isolt překonala oceán zcela nezpozorována, aby se vdala, a to nejen za nějakého „šmejda“, ale dokonce přímo za nečara, a že založila školu, kde vyučovala magii každého.
Gormlaith si zakoupila u Ollivandera hůlku, aby tak nahradila svou předchozí hůlku, která byla drahocenná a byla v rodině po celé generace, s níž Isolt zmizela. Odhodlaná, že se o ní neteř nedozví, dokud nebude příliš pozdě, tak nevědomky imitovala samotnou Isolt, když se převlékla za muže a nastoupila na loď jménem Bonaventura, která ji měla dopravit do Ameriky. Jako by to samo o sobě nebylo dost zvrácené, cestovala pod jménem William Sayre, tedy pod jménem Isoltina zavražděného otce.
Gormlaith se vylodila ve Virginii a za pomocí krádeží se dostala až do Massachusetts k hoře Greylock. Na její vrchol tak dospěla jedné zimní noci. Měla v plánu zničit i ten druhý Stříbranov, zavraždit rodiče, kteří zničili její sen o čistokrevné rodině, unést praneteře, které byly posledními dědičkami čistokrevného rodu, a navrátit se s nimi do Ježibabiny rokle. Jen co spatřila ohromnou kamennou stavbu, která se tyčila v temnotě na vršku hory Greylock, seslala na zdi silnou kletbu obsahující jména neteře a jejího manžela, která zapříčinila, že James a Isolta upadli do hlubokého čarovného spánku.
Poté utrousila jedno jediné slůvko v Hadím jazyce. Hůlka, která Isoltě sloužila tak věrně po mnoho let, se otřásla na nočním stolku vedle Isoltiny postele a přestala být aktivní. Za celá ta léta, co Isolt hůlku vlastnila, nevěděla, že držela v ruce hůlku svého předka, samotného Salazara Zmijozela, jednoho ze zakladatelů Bradavic, a že v jejím jádru se nacházel odštěpek z rohu magického tvora, hada – v tomto případě Baziliška. Hůlka byla svým majitelem naučená se „uspat“, když jí tak bylo přikázáno, a toto tajemství se předávalo z generace na generaci každému dalšímu potomku Salazara Zmijozela.
Gormlaith však netušila, že tu byli další dva obyvatelé, které neuspala, jelikož se jí nedoneslo zvěstí o šestnáctiletém Chadwickovi a čtrnáctiletém Websterovi. Další věc, kterou nevěděla, bylo to, jaká jádra mají jejich hůlky – odštěpek rohu z magického tvora, Rohatého hada. Tyto hůlky nepřestaly být aktivní, když Gormlaith promluvila Hadím jazykem. Právě naopak, jejich magická jádra rezonovala díky slovům prastaré řeči a, cítící nebezpečí vůči jejich pánům, začaly hůlky vysílat hlubokou melodii, přesně tak jako oznamuje nebezpečí i Rohatý had. Oba chlapci se probudili a vylezli z postelí, přičemž Chadwick instinktivně pohlédl z okna. Spatřil plížící se stíny mezi stromy, jak se k Ilvermorny blížila Gormlaith Gaunt.
Tak, přátelé, je to tu. To, čeho se Isolt celé roky obávala, se stalo skutečností – Gormlaithiny neuvěřitelné stopařské schopnosti vzaly za své, a tak vypátrat neteř pro ni bylo spíše jen otázkou času než schopností. Isolt a James však upadli do čarovného spánku a v celém domě jsou vzhůru jen nezletilé děti – jak tohle dopadne?
Za redakci Sonoru,
Iris Avathia Leithold
0
