Přečtěte si více o dobrodružstvích, která prožívají studenti Bradavic na táboře!
-
-
Letní tábor v plném proudu!
Krásný dobrý večer, milí čtenáři! Venku se nám zbarvuje obloha do krásných červených podtónů a tak máme ideální čas na to pozvat krásnou druhou polovičku na rande, či vzít naše kamarády a vytáhnout je na čerstvý vzduch. A pokud nevíte o čem se bavit, můžete využít tento článek k hlavnímu tématu a konverzace potom půjde jistě sama od sebe! Léto, prázdniny, teplé počasí a co je hlavní, děti na táboře! Pojďme se pobavit o tom, jak vaše ratolesti či vaši spolužáky ve škole takový tábor prožívají, shall we?
-
Od panenky Annabelle světu
Na tábor mě dovlekl jakýsi profesor. Myslím, že Aethelwyn mu říká profesor Kráter. To on mě prvně na táboře odhalil jako prostředek, díky kterému se mohli studenti dozvědět o následujícím nebezpečí. Aethelwyn za mnou běžela společně s nějakou další holkou, ale nakonec si mě odnesla ona a nenechala mě napospas trnitému keři. To byla první polovina tábora. Dny utíkaly rychle. Spánek, snídaně, oběd, večeře, spánek. Letní dny se pomalu zkracovaly, dny tábora plynuly jako proudy vzpomínek, které mi na ně jako jediné zbyly. Ty mé i Aethelwyniny. Druhou polovinu jsem trávila s Aethelwyn, která mě nosila na všechny akce a vlastně mě tahala úplně všude, kam se pohnula. Všechna ta…
-
Profesoři na útěku?!
Vítejte, čtenáři!
-
To lepší vás teprve ještě čeká!
Jídlo, pohodička, teplo, prázdniny a s nimi spojený volný čas. To vše je shrnutí léta v několika málo slovech. Když už jsme u toho času, většina studentů Bradavic určitě nemá co dělat – testy jsou již dávno pryč a s nimi spojené šprtání taky – a z toho důvodu Bradavice uspořádaly jakýsi zvláštní tábor. Už jen jeho název zní pochybně – kdo by se chtěl účastnit tábora záhadného nočníku? Přesto se na odjezdu sešel slušný počet studentů i předškoláků zřejmě v očekávání velkého dobrodružství. A jelikož je první polovina tábora už za námi, přišel čas na menší recenzi. Co že se vlastně na tomto táboře děje? Studenti i předškoláci se…
-
Překročili jsme další rok!
V den, kdy jsem tady šéfredaktorce řekla: „Hele, na ten článek mám nápad, tak já ho napíšu,“ jsem ještě nevěděla, že budu nakonec tápat nad prázdnou stránkou a jen pozorovat ten blikající kurzor čekající na to, až začnu ťukat do klávesnice. Písmenko dalo písmenko a delete zase všechno smazalo. Tenhle článek jsem začínala asi dvaceti frázemi, zkoušela jsem to vtipně, trapně, vesele, přáním, vzpomínkou, Terryho citací, no nic z toho mi na začátek nepasovalo. A jelikož tenhle článek je vlastně dvojčlánek, tak je to pro mě ještě těžší. Nevím kolik z vás tady je od začátku projektu, kolik lidí si pamatuje první vedení, prefekty, jména hráčů, barvičky, nebo snad i data, no já…
