Zdravím. Jmenuju se Enzo. Prostě Enzo. Když jsem nastupoval tenhle rok do expresu, porazilo mě vědomí, že už je to můj sedmý rok na škole. Vau. Najednou mi došlo, že víc jak polovina mého pobytu zdarma – pokud se jako cena nepočítá dennodenní pocení se při vybíhání schodiště a trhání nervů nad úkoly – je za mnou a já si prošel všemi začátečnickými etapami. Jsem v podstatě dospělej. Prakticky dospělej. Jako stvrzenku jsem dostal zkoušky NKÚ a čekaj mě OVCE – ťuk, ťuk, ať to nezakřiknu. A tak jsem se rozhodnul to tady shrnout ve formě menšího časopisového seriálu. Prvních šest dílů mi už hoví na stole, zatímco ten sedmý…