Poslední týdny mezi studenty šumí jedno téma – mezikolejní bradavický turnaj. Příležitost, jak získat jistou prestiž sobě samému, jste-li z těch arogantních typů, co si chtějí nahonit ego, anebo dopomoct své koleji k získání závěrečného poháru. Nikdo z nás neví, co se děje v hlavách jednotlivých soutěžících – a od toho jsem tady já, John Brown, abych vás provedl prvním týdnem turnajového klání. Schovaný za pergamenem a brkem jsem pečlivě pozoroval jednotlivé účastníky a s některými z nich jsem i hovořil, jen abyste vy, čtenáři Sonoru, dostali exkluzivní informace. Taková významná událost, jako je mezikolejní turnaj, se neobejde bez jisté dávky intrik, podvodů a nečisté hry, a já vám mohu…
-
-
Famfrpálová sezóna je zpět!
Jak už to bývá, každým rokem, teda pokud zrovna neběhá neplazí se nějaký ten obrovský bazilišek nebo se všechny kouzelnické školy nezblázní a nepokusí se pozabíjet studenty na soutěži o hloupý pohár, famfrpál se pro pár studentů na škole stane středobodem vesmíru. A letos… Letos tomu není jinak. Možná bychom mohli zavzpomínat na loňský rok, kdy dostudovala hrstka, teda vlastně jen čtyři, to nevím jestli se dá brát jako hrstka, skvělí hráči. Cedric Diggory, nejlepší chytač, George Happy, jeden z nejlepších střelců školy, a dvojčata Weasleyova – Fred a George, odrážeči, u kterých jsem ráda, že jsem jim moc nelezla na oči. Chlapci, Muži, Kluci! Všem budete určitě chybět! (Mně…
-
Je na severu Polska zima?
Odpovím hned, ano, je. Dovolená jako dovolená, ne? Těžko říct, kdo z rodičů uznal za vhodné jet na sever, ale já se tomu rozhodně nehodlala bránit. Ale všechno hezky popořadě. Naše první cesta směřovala od nás, z Čech, do Gdaňsku, kde jsme měli ubytování. Sice jsme byli všichni do jednoho znavení, ale procházku na pláž jsme zvládli. Bylo ukrutné větrno a o to větší zima, ale řekli jsme si „proč ne“. A to je první den, kdy jsme všichni umrzli. Druhý den již mělo svítit slunko, k mému překvapení bylo i docela horko. A jelikož jsme nebyli v centru, čekal nás výlet do centra Gdaňsku. Předem říkám, mezi tzv. Trojměstím…
-
All stars je tady aneb kdo se dostal?
Jak jistě víte, poslední školní zápas už je za námi a nezbývá nic jiného než se přesunout k dlouho očekávanému zápasu Allstar, nebudu to zdržovat a rovnou se přesuňme k sestavám našich týmů! Letošní tým s číslem jedna má obzvlášť zajímavé složení, počínaje jejich kapitánem, až po brankáře, který brankoviště pohltí téměř celé. Ačkoliv se může zdát, že tenhle tým má lehkou nevýhodu, co se lehce průměrných střelců týče, mají jednoho z nejlepších na škole a skvělé odrážeče. Všichni jistě předvedou velkolepou podívanou. KAPITÁN ARCHIE THIERS student pátého ročníku Havraspáru letos se v týmu rychle vyšvihl na pozici asistenta a těsně před koncem roku obdržel kapitánskou pásku chytač, který má…
-
Endgame nejlepším filmem roku?
Vůbec bych se nebála říct, že to tak opravdu je. Poslední Marvelovka totiž nahnala slzy do očí i mně. „Endgame a Infinity War budou úplně rozdílné“, slavná slova bratří Russoových. A můžu říct, že tomu tak opravdu je. Zatímco Infinity War byla akční, nesla se spíše ve vážnějším duchu, Endgame je úplným opakem. Zaměřila se především na postavy a jejich vyrovnání s tím, že půlka všeho je pryč. Určitě jste mohli zaregistrovat #DontSpoilTheEndGame, instagramová kampaň, která měla za úkol lidi přimět k tomu, aby nešířili spoilery (tz. neprozrazovali děj filmu). To dle mého udělalo kolem filmu ještě větší mlhu, než byla předtím. Víceméně to totiž poukázalo na to, že „pochopíš,…
-
Jak jsou na tom hráči?
Drazí spolužáci (a pak ti ostatní, kteří už tak drazí nejsou, levní jsou, tak.) Opět tu máte tu čest přečíst si článek ode mě, takže doufám, že na nic nečekáte a už čtete. O co vlastně jde? Přece o famfrpálové statistiky, protože všechny přece zajímá, jak jsou na tom jednotliví (nebo aspoň ti nejlepší) hráči, ne?
-
Ako vyzerajú famfrpálové tímy tento rok, aneb kto sa v najbližších desiatich mesiacoch objaví na ošetrovni?
Famfrpál. Všetkým nám chýbal, nie? Minimálne teda väčšine z nás! Pre niektorých bol minulý rok bez tréningov a zápasov naozaj ťažký, ale skutočnosťou je, že sme to všetci prežili (pozn. minimálne z Bradavíc). Po dvoch rokoch sa počas prvých dní školy konali nábory do tímov, každý mohol prísť vyskúšať svoje šťastie – minimálne, pokiaľ dal bábuši Hůčovke vedieť včas. Na náboroch sa zjavilo viacero študentov, a tak niet divu, že v niektorých koľajach na bola niektorých postoch konkurencia naozaj veľká. Ako to však nakoniec dopadlo? Nie, nejdem Vás naďalej naťahovať a začnem rovno s predstavovaním. Havraspár má tento rok naozaj silný tím. Podľa čoho súdim? Veď si len prečítajte tú…
-
Once Upon a Time aneb trochu jiná pohádka
Zkráceně OUAT, pokud chcete, tak „Bylo, nebylo“ v české verzi. Pokud si někdo všiml, tak jsem docela fanouškem tohoto seriálu, už jen z důvodu, že dvě mé postavy nesou faceclaim právě herců z OUAT. Děj se odehrává v Maine, konkrétně ve fiktivním městečku Storybrook. Obyvatelé Storybrooku jsou ve skutečnosti pohádkové postavy, které byly kletbou královny Reginy (Lana Parrilla) přeneseni do reálného světa, přičemž jim byly vymazány vzpomínky. Čas je pozastavený, takže lidé zde žijí již 28 let a nestárnou. Až do doby, kdy malý kluk Henry (Jared S. Gilmore) najde pohádkovou knihu a vydá se do Bostonu za Emmou Swanovou (Jennifer Morrison), která jako jediná může kletbu zlomit. Ptáte se…
-
Psí poslání aneb řeka slz
Možná znáte knihu jako takovou, já bych však chtěla hovořit o filmu vydaném v roce 2017. Film Laase Halströma, který vypráví příběh pěti psů a jedné duše, která prožívá vždy jiný život s jinými lidmi a snaží se zjistit důvod svého pobytu na Zemi. Začátek je spíše pro pobavení, samotná zápletka začíná až v momentě, kdy je první páníček v pubertě. Po smrti prvního psa, Baileyho, se duše psa převtěluje a stává se z něj fena jménem Ellie. Ellie je pes psovoda, jenž utrpěl ztrátu v osobním životě a tato fenka mu má být spásou. Tedy, aspoň tak to chápe její mysl. Ellie zahyne při policejním zásahu, kde prokáže odvahu…
-
Famfrpál a školní duch
Když už se snažíte podporovat školního ducha, především pak tedy toho kolejního, dělejte to pořádně – takto, nebo ještě možná trochu jinak, zněla ta motivační slova, co jsem přečetla v jakési opuštěné knize, co se válela na chodbě. Těhletěch motivačních blbinek tam bylo vskutku dost, že jsem jich většinu vypustila z hlavy ven ještě dříve, než jsem se k nim dočetla, ale tím sem napsaným jsem se rozhodla řídit. Možná až moc doslova, když jsem se nechala uvrtat k hraní famfrpálu, ale tak jednou jsem se do týmu probojovala, proč můj malinkatý potencionálek alespoň trochu nevyužít? Když jsem tak hezky zabrousil právě k tomu, že jsem se z nevysvětlitelných důvodů…