Rozhovory jsou fájn, člověk se u nich dozví něco o životě těch, co vám przní život teď, jenže… Po posledním rozhovoru, co dělala kamarádka s Blairovou, jsem si říkala „Tý jo, to nejhorší je za náma, jediný kam můžu ještě jít a umřít, bude kabinet paní inspektorky, nebo Snapea.“ Světe div se, naše milovaná šéfredaktorka mě poslala rovnou do jámy lvové, (nebo spíš jeskyně upírové?) za profesorkou, paní zástupkyní Verity Y. Cracknell. Ruku na srdce, když jsem zaklepala na dveře kabinetu, měla jsem srdce až v kalhotách, jelikož jsem o ní neslyšela vůbec nic dobrého. Kdykoliv jsem vlezla ke komukoliv do kabinetu, vyzařovalo to jeho osobnost. Profesorka Morse, jasný Nebelvír…
-
-
Svatební skandál a spousta dalšího
Zdraví vás já a zase já, úžasná Rita Holoubková, která je na každém rohu ulice, při každém špitnutí človíčka na balkoně, u každé události, jak už malé, tak velké, a na všechno přijde. V tu nejnevhodnější dobu – uprostřed mrazu a strašlivé zimy – se rozhodli dva profesoři, pardon oprava – jeden profesor a bývalá profesorka Školy čar a kouzel v Bradavicích – vzít. Já jsem tedy pozvánku nedostala osobně, ale povedlo se mi všecko všecičko vypátrat a vyčmuchat, abych vám sdělila podrobnosti o obřadu. Svatba byla jedním slovem nádherná. Místo činu bylo v Prasinkách v Parku Tříoké vrány. No, osobně bych si vybrala lepší místo na konání a spáchání…
-
Používá vůbec Carter pračku?
Čau, čau a zase čau, Jestli jste si mysleli, že jste se mě už nadobro zbavili, tak jste na omylu! A proč, že to sem vůbec dneska zase lezu? Viděla jsem naprosté terno a chce se mi z toho plakat! Vážně, učí vás Carter? A viděli jste někdy něco, co nosí na sobě? Já jsem jako možná trochu opožděná v tom, co nosí na sobě, taky jsem ho potkala jen jednou a hned jsem se málem přerazila, ale … Proč nám to dělá?! (Jo, ehm, to ještě není pravá podstata článku, pana Cartera si nechám až nakonec, máte se na co těšit.) Dneska se podíváme na zoubek, tedy spíše, do…
-
Magickou jedenáctku pohostí Brno
Komu chybělo cestování po republice a den strávený s fanatiky, může jásat.
-
Lucian Carter: Milovník vidliček zblízka
To jsem si tak jednou válela šunky v té naší redakci, víte, a přemýšlela nad spoustou děsně důležitých věcí, víte. Jak roztomilé by bylo díťátko tlustočerva a ďasovce, kolik kapustových muffinů by bylo potřeba pro kompletní naplnění mrzimorské společenky nebo jak bych se konečně mohla skamarádit s nějakým tím roztomilým mozkomorem, víte. Prostě spousta myšlenek to byla. A to vám za mnou najednou přišla pansorka šéfredaktorová, víte, že prý má v plánu další rozhovor s nějakým pansorem a že prý jestli bych to jakože nevzala. Já jakože prvně nevěděla, víte, protože jsem měla naplánovanou výpravu se svými teniskami za pokladem kapitána Ponožky… rozhodně ne do Zapovězeného lesa, jo. Ale když…
-
Famfrpál a školní duch
Když už se snažíte podporovat školního ducha, především pak tedy toho kolejního, dělejte to pořádně – takto, nebo ještě možná trochu jinak, zněla ta motivační slova, co jsem přečetla v jakési opuštěné knize, co se válela na chodbě. Těhletěch motivačních blbinek tam bylo vskutku dost, že jsem jich většinu vypustila z hlavy ven ještě dříve, než jsem se k nim dočetla, ale tím sem napsaným jsem se rozhodla řídit. Možná až moc doslova, když jsem se nechala uvrtat k hraní famfrpálu, ale tak jednou jsem se do týmu probojovala, proč můj malinkatý potencionálek alespoň trochu nevyužít? Když jsem tak hezky zabrousil právě k tomu, že jsem se z nevysvětlitelných důvodů…
-
Letní slavnost 1993
Není tomu ještě ani týden, co proběhla letní slavnost v Parku svatého Patrika. Já osobně jsem se této akce nezúčastnila, to víte, ráda navštěvuji hodiny v letní škole. Naštěstí jsem však v hradě narazila na profesorku Linderoth, která se této akce zúčastnila a poskytla mi bližší informace o průběhu akce. Slavnost začínala ve výše zmíněném parku, kde už byly přichystané stoly. Na některých bylo nedodělané jídlo na způsob syrových špekáčků. Také tam však byly již hotové pokrmy a dezerty. Ptáte se, proč tam byly syrové špekáčky? Z prostého důvodu, během akce si jej mohl kdokoli opéct nad ohništěm. Jiné stoly byly prázdné, pouze s papíry a tužkami. Uskutečnily se celkem tři stanoviště se třemi úkoly.…
-
Rozhovor: Rain Duff aneb polonahá kudrlinka
Když jsem byla vybraná, že mám podrobit rozhovoru profesora, tak jsem v první chvíli byla nadšená, protože už jsem se těšila, jak si s někým z mých oblíbených vyučujících popovídám. Úsměv mi trochu pohasl, když jsem zjistila, s kým mám ten rozhovor dělat – posilu týmu, Raina Duffa, jsem párkrát míjela na chodbičce ve vlaku a vůbec mi od pohledu sympatický nebyl, což se moc nezměnilo ani po Zahajovací slavnosti. Ale co, přežila jsem útok akromantulí, takže určitě přežiju všechno, řekla jsem si a psychicky se obrnila – horší než profesor Snape přece nemůže být nikdo. Když vypsal hodinu na středeční večer, tak jsem poněkud znervózněla, doufala jsem, že to…
-
Výsledky famfrpálového náboru
Ještě jsme si ani nenasadili školní uniformy a nezasedli do lavic, když se školou roznesla zpráva, že se chystají famfrpálové nábory. Nadšenci sportu z různých kolejí, či jen ti, co si chtěli dokázat, že na to mají – ti všichni se nadšeně zapsali na jeden z termínů a podstoupili zkoušku v podobě dvouhodinového mučení létáním na koštěti. (Nenechte se zmást tím, že tohle za normálních okolností může být vcelku zábavná činnost, jelikož když k tomu připočítáte nervozitu a bolest vašeho ctěného pozadí, už to tak úžasně znít nebude.) Ať už jste se zúčastnili jako já, nebo se jen přišli na některý termín podívat, zcela jistě jste nebyli ochuzeni o skvělé…