Drazí čtenáři, v mých článcích jste si až dosud mohli přečíst o nejvíce fascinujících autorech i dílech nového tisíciletí. Dali jste si malou ochutnávku kulinářského malířství, recyklovali jste nápady s udržitelným sochařstvím a hlava se vám zamotala při abstraktní tvorbě. Nyní ale přichází okamžik, kdy můžete zjistit, jak by kritici nahlíželi na vaše díla. Neváhejte a vyplňte si test, který vám ukáže, zda jste určeni pro cestu velikosti! Za redakci SonorusPatislav Matlell
-
-
Dračí spalničky II.
„Dračí spalničky jsou téměř epidemicky rozsévány a vůbec to není chyba lékouzelníků. Lidé se začnou kontrolovat až poté, co se projeví první příznaky a ani o sebe lépe nepečují.„Tak tuto větu jsem uslyšela jako první, když jsem vešla do stejné nemocnice jako minule, když jsem dělala rozhovor. A to, co jsem viděla, bylo ještě horší. Všichni pracovníci tohoto institutu přebíhali z jedněch dveří do druhých. Jeden do mě dokonce omylem strčil tak, až jsem spadla a on si toho v tom spěchu ani nevšiml. Docházely sem chumly nových lidí s dračími spalničkami a já na to všechno jenom zírala jako na zjevení. Vypadala jsem asi trošinku hloupě, ale mnohem hloupěji,…
-
Toulky Stříbranovem VI. – Sen a stvoření Stříbranova
Poslední článek se nepochybně nesl v příjemné atmosféře, ale těžko říct, zda se to tak bude držet stále. Dnes vám přiblížím tajemný sen, který Isolt měla, a také už prvopočátky Stříbranova tak, jak jej známe dnes!
-
Dračí spalničky I.
V Bulharsku se rozmáhá ošklivá nemoc zvaná dračí spalničky. Tato nemoc spočívá v tom, že má člověk malé škaredé pupínky zelené barvy, na povrchu ošklivě masově zapálené. Po prasknutí údajně vyteče hnis a místo, kde byly tyto pupínky, zůstává stále citlivé a zapálené do ruda. Po prasknutí mohou zůstat drobné jizvičky. Bulharští lékouzelníci doporučují, aby si každý dával pozor na to, jak se o sebe stará. A pokud byste zpozorovali na sobě či na svém kamarádovi nějaké změny na rukou, popřípadě nepěkné flíčky, měli byste s tím dojít za odborníky a oni by to pak případně prověřili, aby se tato nemoc nešířila mezi zdravé kouzelníky. Já jsem si pro vás…
-
Astronomické okénko – léto 2005
Po dlouhé době se k Vám vracíme s rubrikou o vesmíru a vesmírných cestách. Dříve jsme řešili různá témata, jakými byla třeba sonda SMART-1, družice Genesis a další zajímavosti z této oblasti. A dnes tomu nebude jinak. Budeme se zaměřovat nejen na události, které se odehrály toto léto, ale navíc si i řekneme něco o tom, jaké máme typy hvězd a která z nich je nejteplejší! Tak jdeme na to! Léto 2005: Jako první se podíváme na události z letošních prázdnin. A samozřejmě nemohu začít ničím jiným, než objevem nové trpasličí planetky Eris, za což si mohou připsat zásluhy vědci Michael E. Brown (California Institute of Technology), Chadwick A. Trujillo…
-
Pohádky po zmijozelsku: Malá mořská víla
V rámci naší série pohádky po zmijozelsku jsme navšívili již mnohé kraje, ale nikdy ne podvodní svět. A je to právě výlet do hlubin oceánu, který nás dnes v poslední díle celé pohádkové série čeká. Ano, je tomu tak, připravte se na poslední ponor mezi řádky příběhů z per mladistvých hadích autorů. Pohádku, kterou naše mladá generace rozcupovala tentokrát, meže znát jako Malou mořskou vílu, ovšem bude právě ta v jejich verzi ještě hrát prim?
-
Sonorus je zpět!
No, to víte, rekonstrukce. To máte cement, vápno, dlaždice… A co teprve, když se od základů otřese taková redakce kouzelnického časopisu. Ač naše redakce sídlí v Londýně, rozhodně si otřesů a erupcí mohl všimnout i každý obyvatel Bradavic. A tak se stalo, že někdo svou židli uvnitř redakce opustil dobrovolně, aby ji mohl uvolnit novým nadějným stážistům, někdo po renovacích svou židli už zkrátka k psacímu stolu nenastěhoval a někdo naznal, že i když z kávy živ jest redaktor, pro naplněný život hrnek s kávou zkrátka nestačí. Tímto děkujeme všem, kteří se na práci pro časopis v minulých letech podíleli a posíláme jim v kouzelnickém rádiu písničku na přání (ehm,…
-
NonRPG: Dôležitý organizačný oznam
Drahí čitatelia! Ako sa nám končí inRPG rok, tak sa nám končí aj ten nonRPG. A tentokrát už za vami ozaj prichádzam s dôležitým organizačným oznamom a pár hrejivými slovami na záver...
-
Sonorus IV/2005
-
Príbeh o tom, ako som sa stal na jeden deň mrzimorským upírom
Potichu a spokojne sa zobudím vo svojej izbe. Trochu sa ponaťahujem, spokojne sa rozhliadnem okolo seba a len čo sa prezlečiem do uniformy a upracem posteľ. Vďaka tomu, že nie som ešte plne zobudený, nevšimnem si, že nevidím svoj odraz v zrkadle a nevšimnem si toho niečoho zvláštneho...
