Jako každoročně se i tento rok, v rámci utužování zahraničních vztahů a ukázky dobré vůle všech zúčastněných zemí, koná mistrovství světa ve Famfrpálu. V minulých let se v rámci výběru a celkového formátu proběhlo několik zásadních změn. První velkou změnou je širokost zúčastněných zemí. V boji o titul nejlepší země se tentokrát utká dvacet zemí.
Základní rozehrání už se odehrála. Dokonce už za sebou máme rozlosování do rozehrávek základních skupin A a B. Pojďme se tedy kouknou, jak dopadla rozehrávka do základu, a následně, jak si země vedla při losování. Ještě bych rád poznamenal, že tento ročník získala hostující práva Finská národní famfrpálová federace. Ta se svého postu zhostila zatím velice kvalitně. Jakožto člen Anglického novinářského sdružení jsem měl tu čest být ubytován, účastnit se rozhovorů a prezentací a vskutku jsem se nestačil divit. Stadion patří k nejmodernějším, s celkovou kapacitou třicet tisíc diváků.
Zázemí kempu pro návštěvníky je obrovské. Až mne překvapilo, jak veliký kemp je, vezmeme-li v úvahu fakt, že stadion je lokalizovaný nedaleko Helsinek a pro jeho zastření obyčejným smrtelníkům muselo být využito víc než 30 kouzelnických bezpečnostních opatření.
Finsko opravdu nebere nic na lehkou váhu a po situaci v Anglii, jež se poslední dobou ocitá, po skandálu ve škole Čar a kouzel v Bradavicích, v dost složité politické i bezpečností situaci, se přiklonili k mottu: ‚Raději bezpečně, než laxně‘. Před vstupem do kempu musí fanoušci projít dvěma stanovišti. Jedno z nich zaopatřuje několik desítek pracovníků, kteří pomocí zjišťovacích kouzel kontrolují, že žádný z fanoušků se nesnaží do areálu kempu propašovat nic nelegálního. Pracovníci druhého stanoviště pak každému fanouškovi kolem zápěstí upevní papírový náramek, jenž má zabránit sesílání kouzel černé magie. Pokud se o to nositel pokusí, náramek jeho zápěstí bude svírat tak dlouho, dokud svoji hůlku sám nepustí, a zároveň o tomto pokusu budou informování bystrozorové.
Na další kontroly se pak musí fanoušci připravit i před vstupem na každý zápas. Někteří si stěžují, že je vše až moc striktní, že to kazí požitek z akce, každopádně všichni si asi živě pamatujeme na Mistrovství v roce 94, kdy do kempu vtrhli Smrtijedi a ohrozili více než pět tisíc lidí, kteří tam oslavovali konec sportovního svátku. Nemluvě o hmotných škodách.
Dost ale o bezpečnosti, pojďme se podívat nejdříve na výsledky kvalifikačního kola a pak jak vypadá rozdělení skupin A a B.
Pro lepší přehlednost přinášíme předpřipravenou tabulku.
Rozdělení do skupin A a B pak bylo vylosováno následně:
Pokud bych měl jakýmkoliv způsobem týmy hodnotit ještě před zápasy základních skupin, odvíjel bych své domněnky od kvalifikačních zápasů, ve kterých excelovalo Japonsko, Jižní Amerika, Německo, Norsko, Francie a Bulharsko s tím, že Německo a Francie se perou o průběžnou první pozici. Jestli to tak bude i nadále? Určitě bych ve čtvrtfinále viděl Německo, Francii, Finsko a Norsko. Byl by to pěkný souboj střední Evropy proti Skandinávskému poloostrovu. Zápas, který jsem si paradoxně užil asi nejvíc, byl zápas Anglie a Německa. I přes to, že Anglie, které jsem fandil, prohrála, oba týmy převedly opravdu vyrovnanou hru. Jediné, co vlastně pořádně rozhodlo, byla Zlatonka, která se podařila zachytit Německu.
Když na to kouknu okem sporťáka, až na pár výjimek byly všechny zápasy svižné, napínavé, nenudil jsem se a mohu rozehrávku do základních skupin hodnotit jako jednu z nejlepších za posledních pár let.
Určitě se nebojte, toto je jen první článek z Mistrovské série, ještě nás čeká výsledek základních skupin, čtvrtfinále, semifinále a všechno zakončíme finálovým soubojem titánů, na který se zaměříme pěkně do hloubky. Proto nezapomeňte pravidelně kontrolovat Sonorus, aby vám neunikla žádná nová informace! Mějte se krásně a buďte na sebe hodní lidi!
Za redakci Sonoru,
Atalas Zacharov
