Na loňský školní rok bezpochyby valná většina studentů nezapomene. Spoustě z nás se obrátil Turnajem tří kouzelnických škol život na ruby. Nová přátelství, noví nepřátelé, nové lásky… Soužití se studenty z Kruvalu a Krásnohůlek bylo zajímavé a zajisté obohacující, nicméně se stále vše točilo kolem pověstného poháru. A nejen toho pro vítěze, ale i toho Ohnivého, bez jehož výběru by žádný turnaj nebyl. Téměř nebyl ani tak, jelikož se pohár popletl a místo jednoho bradavického šampiona vybral rovnou čtyři – alespoň byl férový v tom, že každého z jiné koleje. Bylo by však nespravedlivé, kdyby Bradavice měly čtyři zástupce a zbylé dvě školy jen jednoho, proto se jednoho dne studenti všech kolejí vydali na mezikolejní souboj, který měl rozhodnout o tom, který z našich šampionů poměří síly s ostatními.
Souboj však dopadl nerozhodně a Nebelvír s Mrzimorem získaly stejný počet bodů. Zorganizovat takovou mezikolejní akci však není otázkou jednoho odpoledne a pokud by mělo dojít ještě k jedné soutěži, posunul by se tím začátek hlavního turnaje, a tak nakonec ředitel Kruvalu i ředitelka Krásnohůlek kývli na to, že Školu čar a kouzel v Bradavicích budou moci reprezentovat studenti dva, konkrétně Jason Smith z Nebelvíru a Jérome d’Aboville z Mrzimoru.
InRPG úvod máme za sebou. Jak turnaj probíhal, s jakými úkoly se šampioni museli potýkat a jaká neveselá událost loňský rok zakončila, jistě víte dobře vy i vaše postavy. (A pokud si vzpomínáte jen matně, zapátrejte v archivech časopisu Sonorus, pozn. red.)Proto se pojďme zaměřit na nonRPG dění, které bylo s turnajem tří kouzelnických škol spjato.
MINITURNAJ
Každý ze studentů měl možnost založit (či se přidat do již existujícího) tým na podporu jednoho ze šampionů. Tato podpora spočívala v plnění zadávaných úkolů, za jejichž vypracování porota (ve složení: Enzo Kale, Isabelle Amarilla Arden, Lenna Ezra Swan, Lucian Carter, Matthew Davis a Serge Aaron Picard)* udělovala body a ty byly následně přičteny ke skóre šampiona, kterého si tým vybral.
Úkoly byly pestré, na své si přišli pisálci, básníci, malíři, grafici… Dokonce i hudebníci. V každém týmu mohlo být od jednoho do čtyř studentů, kteří si mezi sebou rozdělovali každý týden pět vypsaných úloh. Za jeden tým mohlo být odesláno jen jedno řešení konkrétního zadání, tudíž to pro valnou většinu zúčastněných znamenalo vypracování jednoho či dvou úkolů týdně.
Celkem se sešlo osm týmů, přičemž nešlo jen o vnitrokolejní záležitosti, ale v mnoha případech byly týmy namíchané. Čtyři nejaktivnější dostaly za pomoc svým šampionům odměnu v podobě odznaku, snaha těch slabších byla odměněna galeony.
Na domácí půdě se vždy hraje nejlépe. Tribuna je zaplněná fanoušky, zatímco na straně hostů své hlasivky namáhá jen ubohý zlomek. Poločas trávíte ve vlastní šatně, po zápase si pak sednete na pivo se spoustou známých a domů to máte, co by kamenem dohodil. Tu se sice nejednalo o žádný Okresní přebor, ale výhoda domácí půdy se bezpochyb podepsala i na výsledku našeho turnaje. Nejen, že skandování na podporu Fleur Delacour a Viktora Kruma bradavičtí fanoušci bez problému překřičeli, a tak zahraniční studenti pokulhávali i při samotných úkolech, ale navíc se žádný z týmů nerozhodl podporovat právě je, a tak jim na konto miniturnaje nebyl připsán žádný bod. Jak jistě pochopíte z následující tabulky, stačilo velmi málo k tomu, aby pohár putoval do jiných rukou.
Šampion | Body získané při plnění úkolů | Body získané v miniturnaji | Celkový počet bodů | Celkové pořadí |
Jérome d’Aboville | 480 | 514 | 994 | 1. |
Jason Smith | 440 | 552 | 992 | 2. |
Viktor Krum | 320 | 0 | 320 | 3. |
Fleur Delacour | 280 | 0 | 280 | 4. |
Turnaj dopadl, jak dopadl a mrzimorský chlapec se může těšit z návalu fanynek obdivujících jeho obratnost, odvahu, sílu a zručnost. O něm ale tento článek není, a tak přejděme k jednotlivým týmům, které po část roku investovaly svůj volný čas a plnily desítky zadaných úkolů. Pojďme si je proto představit společně se zveřejněním jednoho úkolu dle vlastního výběru.
Pro pokračování ve čtení prosím přejděte na další stránku.
0Stránky: 1 2