Zdravíčko!
Víte, jak jsme v minulém článku psali o POKT, že patří mezi magiozoologii? No tak… drakologie tam spadá taky! Víte, jak se říká, že drak k drakovi sedá? Počkat, cože? To není drak, ale vrána? Nemůžeme to nechat jako drak k drakovi? Zní to lépe, no ne? I když to tedy často nebývá pravda. Já vím. Zpátky k předmětu. Drakologie! Když jsem to slyšela poprvé, přečetla jsem to jako drakoekologie a přemýšlela jsem, jak se dají draci využít k ekologii, jakože jestli se jejich bobky používají k hnojení Hagridovy zahrádky, na tu skvělou mrkvičku, kterou stejně u oběda ¾ z vás odsunou stranou (Více lásky mrkvím! Stop diskriminaci!), nebo jestli místo košťat (páč chudášci stromešci, že jo) budeme lítat na dracích. Taky už jsme se viděli s obřími kartáčky na zuby, jak budeme v hodinách drhnout dráčkům zuby, nebo pilovat drápky, možná nějaká bahenní maska, nebo něco takového, ale kdepak.
Co z toho, že jsme sice jezdili na výpravy, kde jsme často pocítili různé dračí recepty téměř na vlastní kůži, jako člověk na cibulce nebo člověčí závitky (mé oblíbené!)? Dobře, přeháním, profesoři většinou stihli zasáhnout, takže nám ohořely maximálně vlasy, hábity, nebo jsme odcházeli s obří dírou na zadku. Občas se některý ze studentů jen tak prošel okolo dračího zadku a vypadlo na něj “voňavé” překvapení, nebo se pomocí jeho chvostíku proletěl pár metrů dozadu. Taky jsme jednou byli svědky brutálního masakru, kde létalo hrozně moc kečupu vzduchem, což bylo fakt zábavný a děsivý zároveň. A taky to vzbuzovalo hlad. Ale pořád drakologie zní jako bezva předmět, ne?
A tak samo jako u minulé hodiny, i tady si můžete zahrát na piškvorkové krále a královny, až na to, že budete mít co dělat, protože pokud mě paměť neklame, všichni dráčci si vyškrábali pět křížků, aby byli neporazitelní a nezdolní! Takže svým kolečkům pořiďte nějaké fajnové brnění, protože vás čeká tuhý boj!
Ale to stále odbočujeme a zabočujeme a hledáme cestičky k tomu, jak se bavit o dracích, ale pořád jsme nebyly schopné na vás vybafnout nějaké ty základní informace (které se stejně dozvíte znovu na hodině, protože profesoři pokládají za důležité, aby jste to měli na papíru každý rok). Opakování matka moudrosti, takže větu jako “Drak je nebezpečný tvor.” budete chrlit i ve dvě noci, když po vás náhodou poleze šnek, nebo jiné zvířátko, které vám dělá společnost. Na druhou stranu nutno říct, že jsou draci tvorečkové jako každí jiní, a stejně tak si zaslouží i naši lásku. Nebezpeční je tak podle mě jen hodně přehnané označení. Kočičky škrábou a dráčci chrlí trochu ohně, co na tom.
Takže co je vlastně ta drakologie?
Studium draků, překvápko! Jedna z nejnebepečnějších hodin, na kterou můžete zajít, protože to je pořád samý zub, oheň… nelegální prodávání vajíček a takové věci. Taky zjistíte, že draci nejsou duhoví ani růžoví, že nepouští jen prdíky a oheň. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí, třeba o tom, že jsou draci strašné držgrešle a do hnízd si křečkují svoje pokládky, hlavně teda zlato, že jo, protože to je v podstatě základ hnízda, taky se dozvíte o tom, proč je jeden zelený a druhý zase černý, a že to nic nemění na tom, že by vás stejně chtěl olíznout a sníst. Z osobní zkušenosti vám teda můžu říct, že hodiny jsou prima, pokud se draků nebojíte a profesorka vás bez jakéhokoliv ptaní vezme na louku kde stojí drak a čumí na vás jak moučník. Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to bylo? Dělat drakovi párátko? Já teda jo a ten pocit nebyl vůbec pěkný. Dokonce jsem stihla díky spolužákům, přemýšlet nad tím, jestli se dá udělat smažené vajíčko z tak obřího vejce jako je to dračí, no nikdy jsem se nedopátrala k tomu, jestli je vážně jedlé. Ne že bych to chtěla zkoušet, ale kolik lidí v hradě by nakrmilo jedno dračí vejce?
Tento předmět učí profesoři, jejichž jména jsme si zmínili už v minulém článku. Náhoda? Nemyslíme si. Raději se nebudeme dále zaobírat jejich až divně přílišným vztahem ke zvířátkům a raději se vrhneme na jejich vztah s draky. Jakože ne vztah jako vztah, ale vztah jako vztah. … to máte fuk. Jdeme dál.
Linnea Linderoth, pokud to jméno zase komolím, omlouvám se, ale láme mi to jazyk paní profesorko – takzvaná dračí teroristka, která vás chudáky studenty předhodí krvežíznivým drakům. Nevím, co k ní říci, když jsme ji probrali v minulém článku, ale můžeme se zamyslet, nad tím, jestli má radši akromantule nebo draky. Samosebou ty osminohé potvory, to je jasné, takže tentokrát nebudu zdržovat a rovnou se poposuneme dál.
A jako správný otravný brouček jsem zašeptala do ouška i Wendy May tichou prosbu o její vyjádření k hodinám drakologie.
„Jaké jsou hodiny drakologie s profesorkou Linneou Linderoth? Řekla bych, že jsou čím dál tím lepší, což usuzuju podle toho, jak se obsah hodin vyvíjel během minulého školního roku. Ze začátku byla teorie, která na jednu stranu byla zajímavá, ale na druhou stranu to byla pořád jen teorie. Profesorka nám zdlouhavé odstavce, které nám se zájmem přednášela, alespoň zpříjemňovala kouřovými obrazy, které alespoň probudily více unavené studenty. Druhá polovina školního roku byla však úplně jiná. Konečně se přešlo do něčeho akčnějšího. Na profesorce byl vidět zápal do tohoto tématu a její značné zkušenosti nás dovedly do mnoha míst, kde se draci nacházejí. Draky jsme viděli vždy ve volné přírodě, takže se celkem divím, že si drak vždy na svačinu vybral ovce nebo krávy místo nás. Jedna z věcí, které si na profesorce vážím je to, že se snažila odpovídat na všetečné otázky, protože to není na každé hodině samozřejmost. Takže drakologii s profesorkou Linderoth můžu vřele doporučit těm, co si nepotrpí na nudné sezení v lavicích a opisování výkladu z tabule.“
A druhým profesorem je, badabums, Lucian Carter, takový ten s tím čírem, vidličkami a podivnými způsoby přenášení, které už většina z vás mohla poznat v letní škole. Podivný úchyl. Co se nám podařilo ze zdrojů získat, teda spíše z drbů, které kolují po škole z úst jisté havraspárské prefektky, jejíž totožnost necháme pro jistotu v anonymitě a pouze řekneme, že její jméno začíná na L a končí na Eslie, tak pansor Kártr prý vraždí draky. Kdo ví co je na tom pravdy, ale určitě tuto horkou informaci předáme dál našemu slídivému kukátku, aby to proklepl.
A jako pokaždé i tady jsme si dovolily otravovat jedno z jeho studentů a poprosit ho o názor. A vybrali jsme si zrovna Zmijozelského prefekta Olivera. Takže a co nám Oliver Carlise-Argent řekl? Nuž, posuďte sami.
„Tak jsem byl tedy požádán, abych sepsal nějaký ten názor na hodiny Drakologie profesora Kártra a tady to je.
Nejdřív bych chtěl shrnout nějaké klady. Tákže, zaprvé, viděli jsme skutečné živé draky. Víte, jak hustý to je? A jednomu jsem dokonce viděl až do tlamy! No vážně, to si nevymýšlím. Zadruhé, občas se naučíte i létat. A ne, koště tam nikde nebylo. Zatřetí, naučíte se rychle utíkat. I když, ne, že by se mi chtělo odněkud utíkat, protože koukat se na draky je prostě hustý. A začtvrté, nenechal nás jen trčet v kamenném kruhu, což je vždycky dobré.
A nějaké ty zápory, ať se jedná o vyvážený názor. Zaprvé, sliny a Merlin ví, co všechno draka jsou nechutný. To mít na oblečení nechcete. Zadruhé, mít kvůli nim zaříznutý trenky až nevím kde, to taky není dobrý. Zatřetí, toho draka zabíjet nemusel. A začtvrté… Nikdy jsme na mimo kruh nezůstali dlouho. Jako ano, Kártr měl asi strach, aby nás to nesežralo, když se nějaký ty draci blížili, ale snad mám pěsti a umím se bránit, ne? Trochu důvěry příště, hm? A zapáté nebude, protože ty modřiny stojí za prd. Ale zašesté, občas by mohl to místo kam máme jít uklidit, znova ty boty umývat nechci!
Jo a, protože je tady zase víc záporů než kladů, tak řeknu, že ty hodiny byly super a občas nějaká ta dávka adrenalinu v krvi přišla vhod, fakt.“
Tak to byl předmět drakologie! Navnadily jsme vás? Určitě ano. No kdo by nechtěl poznat ta krásná, avšak nepochopená stvoření, že? Jejich roztomilé zoubkaté tlamičky, krásné ostré drápky, pěkňoučké pevné šupinky a fabulózně monstrózní křidélka! Věříme, že se vás příští rok na hodinách drakologie sejde celý zástup, ovšem nezapomínejte na jednu poměrně podstatnou záležitost, pokud se chcete s dráčky kamarádit zblízka – protipožární oblek není v ceně!
U dalšího dílu se na vás těší
ta šprťácká a ta s těma botama
R. Wildhame & E. Turner