• 2006/8,  Kdo učí vaše děti?

    Pravda o náboru nových profesorů

    Dobrý denm večer nebo jakoukoliv dobu, ve kterou tento článek čtete! Teď se připravte, protože přichází zbrusu nový díl rubriky Kdo učí vaše děti? Dnes mám pro vás speciální lahůdku – rozhovor se samotným vůdcem smečky. Ano, je to právě náš drahý ředitel Derreck Myrick. Tak si připravte čaj a pohodlně se usaďte. Pokud jste alespoň trochu sledovali dění ve škole, možná už začínáte tušit, o čem bude dnešní článek. Všem ostatním to teď trochu přiblížím – dnes se budeme bavit o náboru nových profesorů. Ano, slyšíte správně, po všech těch hrůzách, které se ve škole udály, byste očekávali, že se noví učitelé budou vybírat pod přísným drobnohledem. Nebo že…

  • 2006/8,  Příběhy

    Kouzelnické bajky – O jednorožci a testrálovi

    Drazí čtenáři a bajkomilci, vítejte u zcela nové rubriky kouzelnické bajky. Po Bajkách Barda Beedleho se žádné příliš neproslavily, ovšem těmito můžeme odstartovat novou bajkovou éru. Pokud vás zajímají příběhy o kouzelnických zvířatech schopných lidské řeči, jež vždy přinášejí nějaké ponaučení, je tato rubrika přímo pro vás. Tak se pohodlně usaďte a pusťte se do čtení. Ať jste místním studentem či nikoliv, dost možná jste již slyšeli o Škole čar a kouzel v Bradavicích. Právě jen nějakou chvíli od pozemků této školy byl les a v tomto lese, na malé mýtince, často pobýval jeden jednorožec. Byl to jednorožec vskutku nádherný, ovšem neprožíval zrovna nejlepší léta svého života. Kvůli pytlákům a…

  • 2006/8,  Nezařazené,  Rozhovory s absolventy

    Gianmarco R. Ricci – Znovu jsem si uvědomil, že všechno není jen tak, chce to pořádnou dřinu, aby se člověk někam dostal

    Dobrý den, milí čtenáři. Vítejte u dalšího, tentokrát prázdninového, rozhovoru. Dnešní host je absolventem Bradavické školy čar a kouzel a v minulém školním roce dokonce i vyučující. S rozhovorem souhlasil pan Gianmarco Riccardo Ricci, bývalý člen a kapitán mrzimorského famfrpálového týmu, ale také současný bradavický praktikant. Dobrý den, Gianmarco. Vítejte a moc děkuji, že jste přijal pozvání do naši redakce. Začnu otázkou, kterou pokládám každému našemu respondentovi. Jak se vám vlastně daří a co se změnilo od té doby, kdy jste dokončil školu? Zdravím, díky za pozvání. Daří se mi skvěle. Když jsem tehdy psal řediteli, jestli by mě nevzal na praktikanta, nečekal jsem, že to bude taková sranda, že…

  • Zdroj: https://lowkostak.cz/wp-content/uploads/2022/06/Tokio-Japonsko-na-17-dni_br_-Letenka-z-Prahy-a-apartman-od-17-416-Kc-1024x683.png
    2006/8,  Příběhy

    Jedno leto ako magizoológ v Japonsku. Veď prečo nie?

    O tom, že vo svete existuje viacero magických škôl, napríklad Bradavice, Kruval a Uagadou. Jednou z nich je tiež Mahoutokoro, japonská škola mágie. Ako každá iná, aj táto má svoje špecifické poznávacie znamenia, napríklad farba uniformy. Ale teraz k dôvodu mojej dvojmesačnej cesty do Japonska. Na úvod treba spomenúť, že spolu s niektorými európskymi jazykmi ovládam pomerne plynule japončinu. Síce nebolo najľahšie naučiť sa ju, ale stojí mi to za tú námahu a čas. Dostal som správu od sesternice Dominiky a jej partnera Alexeja, že potrebujú pomôcť s pár ghúlmi. Nie, že by si s nimi neporadili, no nechceli riskovať, že si ich všimne niekto, kto nemá. A boli radšej,…

  • Zdroj: https://s32508.pcdn.co/wp-content/uploads/2020/04/video-call-background-greathall.jpg
    2006/7,  Příběhy

    Cesta do minulosti, alebo ako som prežil našich zakladateľov

    Potichu prechádzam hradom už ako profesor. Výnimočne mám trochu voľnejší deň, kedy nemusím opravovať úlohy a testy a vymýšľať zadania a otázky. Krátko a poriadne som sa ponaťahoval, až mi zapraskali ramená a prsty na rukách. No, zrovna šestnásť už nemám, hoci nie som ani dôchodca. Keď som prišiel do Akustickej miestnosti, ktorú som zbožňoval už ako študent a doteraz mi to zostalo, zobral som si violu, naladil som ju a začal hrať niektoré moje obľúbené modernejšie skladby, napríklad Highway to hell od AC/DC. Užíval som si to. O hodinu, keď som skončil, upratal som hudobný nástroj so sláčikom a spokojne som odišiel. V čase odchodu som si nič divné…

  • Zdroj: https://cdn.vox-cdn.com/thumbor/prQpMq9PAsrowTsCIyrcIiXEGus=/0x0:6583x4389/1200x800/filters:focal(2766x1669:3818x2721)/cdn.vox-cdn.com/uploads/chorus_image/image/63665838/rYrHsZ10.0.jpg
    2006/7,  Příběhy

    Ako som sa dostal do Bradavíc s krídlami, ešte aj s muklovskými technológiami a elektrinou

    Ako profesor som odchádzal z hodiny Péče o kouzelné tvory, ktoré som výnimočne zastupoval u prvákov. Preberali sme Hrabáka. Toho polovičného krtka a polovičného miláčika všetkého, čo sa ligoce. Veľmi zjednodušene povedané. Alebo prečo si nikdy, ale že nikdy nenosiť akékoľvek šperky a piercing so sebou a na sebe. Keď som si dokončil ešte pár ďalších povinností typu opravovanie domácich úloh a príprava na ďalšie hodiny, vypukal som si krk a ramená a išiel som spať. Ale to som ešte netušil, kam sa dostanem v snoch. Teda, v jednom zo snov. Občas sa mi snívajú nezmysly, no v tých prípadoch ide o kombináciu vyučovacích hodín, lietania po svete a podobných…

  • 2006/6,  Mahoutokoro

    Mahoutokoro pod drobnohledem IV. – denní studium

    Velice mě těší, že se shledáváme u další části naší společné cesty za poznáním kouzelnické školy Mahoutokoro. Dnes vám přináším další informace, které jste dost možná sami nevěděli a které dle mého názoru budou zajímat většinu z vás. Tím tématem je denní studium, které Mahoutokoro odlišuje od ostatních kouzelnických škol snad nejvíce. Proces pozvání do denního studia Stejně jako v Bradavicích a dalších kouzelnických školách obdrží děti dopis za předpokladu, že se u nich projeví magické nadání a žijí v oblasti určené pro školu – Čína, Japonsko a Korea. Je zde ale několik rozdílů v tom, jakým způsobem, a kdy je dopis dítěti předán. Dopis totiž budoucí student obdrží již…

  • 2006/5,  Umění

    Udržitelné umění: Autor vytváří skvosty z prázdných nádob na odpad

    Na uměleckou scénu vystrkuje nenápadně růžky nový talent jménem Popol Recyclatowitz, který si zakládá na tom, že umělecká díla nemusí být vytvářena pouze z tradičních materiálů. Jeho nejnovější kolekce nazvaná „Kýble a popel: Umění recyklace“ zdůrazňuje krásu a význam každodenních předmětů, které často přehlížíme. Sám autor pochází z malé vesnice Ekologovitze, kde odmala vykazoval neobyčejný zájem o znovupoužívání materiálů, dokonce se mnohokrát pokoušel o vynalezení kouzel s recyklací spojených. Z této doby také pochází jeho několik záznamů v trestním rejstříku, na něž dodnes s úsměvem vzpomíná:„Víte, když omylem vyhodíte do povětří místní skládku, nebo nechtě začarujete popelnice, aby zpívaly, máloco vás v životě ještě rozhodí.“ Před započetím své sochařské kariéry…