Kouzelnická hůlka je pro každého kouzelníka jako vzduch, bez kterého nelze dýchat. Je jeho velkou oporou a dokáže podržet. A je možná důležitější než pravá ruka, kterou píšeme, protože se dá držet i v levé ruce. Jakmile si nás vybere, již v tom okamžiku se stává nedílnou součástí našeho života, je to náš nejvěrnější společník, nejcennější přítel. Ovšem spousta kouzelníků nechápe, že se o svoji pomocnici musí taky starat, a ne jí jen vytáhnout a máchnout, jak mají ve zvyku. Nuže, probereme si tedy pár bodů, jak se chovat ke své hůlce, aby nám sloužila, co nejlépe. Cvičení dělá mistry. Ano, toto vám vštěpují už vaši rodiče a je to nesmírně…
-
-
Ohlédnutí za sletem
Toto byl můj druhý slet, který jsem absolvovala. Nervozita už skoro zmizela, a tak jsem si ho báječně užila. Tedy kromě mrznutí na nádraží, ale to je moje chyba, že musím být všude s velkým předstihem. Přijela jsem na nádraží a zlatíčko Richard už na mě čekal s otevřenou náručí, abych náhodou chudinka nezabloudila. Přeci jen je pro mě každé místo hotové bludiště, ale to už je holt úděl lidí s naprostou dezorientací v prostoru. Takže jsem byla velice ráda, že nemusím hledat navigaci. A tak jsme tam chvíli mrzli, než na nás narazila Magda s ostatními. Nejvtipněji se hledala Wendy. Popsala se jako holka, co si spletla výlet do…
-
Nadlábněte si bříška na pikniku s Morskou
Prázdniny jsou v plném proudu a všichni si užíváme léta a vody. Mnohým z nás schází spolužáci, učitelé a někomu i škola, a proto je tato akce určená právě pro vás. Paní profesorka Morse pořádá dýchánek na Vyhlídce a zve všechny, co mají čas, aby se k ní přidali. A na co se můžete těšit? No, jistě každý víme, jak probíhají pikniky. Můžete se těšit na posezení na příjemném místě se spoustou dobrého jídla a hlavně koláčků. A samozřejmě nesmí chybět její mazlíček Leonek. Pohovoříte si se svými kamarády a známými a prožijete příjemné odpoledne. „Takže milánci, ráda bych vás pozvala na svůj piknik, kde bude hodně dobré nálady, srandy a jídla, toho…
-
Nalaďme se na Vánoce koledami!
Zase nastává to tolika lidmi buď proklínané, nebo milované období, tedy jinými slovy nastává čas vánoční. Měl by to být čas pohody a klidu u krbu a místo toho všichni lítáme do obchodů a sháníme ty nejvhodnější dárky pro své blízké. Komerčnost tento svátek úplně pohltila a zapomnělo se na to hlavní – není důležité co dostaneme, ale s kým budeme. Lidé kolem nás jsou v tuto dobu ta nejdůležitější věc. Proč se ženeme za dokonale uklizeným bytem a perfektními dárky, když našim nejbližším stačí hlavně to, že budeme s nimi? A k vánoční atmosféře patří i vánoční koledy.
-
Mrzimor zase válel! Tentokrát svá těla ve sněhu.
Tentokráte zažili malí jezevčíci nevídané překvapení. Kolejní akce se nekonala na cestách, kde vás chce někdo zabít nebo přinejmenším zmrzačit, ale byla v klubovně. Prefektky zřejmě tentokráte nechaly svou škodolibost doma a malé žluťásky potěšily něčím nenáročným. Asi ta atmosféra Vánoc ještě působila, jinak si to nelze vysvětlit. V úvodu uvítala studentíky při příchodu do klubovny nevídaná zima, Roni s Leylou a velkým úsměvem na tváři a zvonková hudba lákající dovnitř. Všechno vybavení zmizelo a mohli jsme vidět jen všudypřítomné hory sněhu a znak hrdého jezevce všude, kde se dalo. Sněhové vločky spolu s obrazem kolejního znaku vytvářelo něco tak kouzelného, až oči přecházely. Někteří chytří žluťáčci přišli v zimním oblečení, ale pár chytráčků, takže…
-
Kolejní akce Mrzimoru – Kdo se nepomočí, ten je hrdina!
Mám dojem, že cílem každé mrzimorské akce je potěšit jednotlivé studenty tak moc, aby se vraceli s mokrou skvrnou na kalhotách a s vlasy trčícími hrůzou. Ani tato nebyla jiná. Sedět ve společence u krbu a povídat si, to není pro tato setkání obvyklé. Většinou je to totiž právě akce, co vytáhne lenivé studenty, aby si trochu proklepali zadnice a jako bonus jim tam připraví nějakého toho hororového tvora, kterého samozřejmě všichni velmi rádi uvidí. Ovšem tato kolejní akce, ta předčila všechny předcházející. Už samotný začátek napovídal, že kolejní ředitel pan Prescott se slečnou prefektkou Adherence zlomyslností jen hýří, ačkoliv jakmile jsme my studenti dorazili na místo, nebylo po nich ani…