Je neděle ráno, člověk se připravuje na začátek týdne a dohání poslední resty a úkoly. Za okny pořád sněží, což ve mně vyvolává akorát představu zalézt si pod peřinu s hrnkem kakaa a dobrou knížkou. Já však měla dnes jiné plány, čekala na mě výzva v podobě rozhovoru s některým z profesorů. A ne tak ledajakým, rovnou s tím nejpřísnějším, a to profesorkou Morticií Blair. Slyšela jsem o ní různé řeči, že je přísná, studenty vyhazuje ze tříd a její nejoblíbenější známkou je troll. To mě trochu zaujalo a rozhodla jsem se přijít na pár věcí. A právě proto jsem přesně v jednu odpoledne s pergamenem s nachystanými otázkami zaklepala na…
-
-
Vatikán – Po stopách Roberta Langdona
Tento maličký stát sestávající pouze z velkého náměstí a baziliky je velkým mystériem a lákadlem pro všechny, kteří se sem rozhodnou vyrazit. Ani já nebyla výjimkou, v mém případě to byla úžasná možnost vidět místa ze svého oblíbeného románu od spisovatele Dana Browna Andělé a démoni a dokonce na nich osobně být. Mít příležitost chodit na místa, kde během pouhých čtyř hodin symbolog Robert Langdon odhalil tajné bratrstvo Iluminátů, byl opravdu silný zážitek. Sice jsem tak úplně neměla šanci projít celou Stezku zasvěcení, ale i to málo, co se mi podařilo spatřit, stálo za to. Pokud se do Vatikánu rozhodnete přijet, je tu pár věcí, na které byste měli být…
-
Potterblog #44 – Obrana vrací útok
Milí čtenáři, v minulé kapitole jste se rozhodovali nad osudem ubohého pana Weasleyho, který byl napaden. Jak tento útok dopadne? Přežije nakonec nebo tato situace skončí pro zrzavou rodinu tragicky? Události ve škole nabírají další spád. Užijte si malou ukázku: Profesor Carter vlítl do ředitelny jako střela. Ředitelkou McGonagallovou to tak otřáslo, – i když mnohdy bývá naprosto klidná a většina věcí ji nerozhází – že vyskočila od stolu (zřejmě trocha kočičích tendencí zůstává i v lidské formě.) „Tohle už nemůžete trpět! Takové sprosté vyhazování profesorů. Musíte konečně něco dělat, Minervo, jinak nám to tady i s Cracknellovou převezme a ze školy se stane Ministerstvo!“ Minerva McGonagallová si unaveně povzdechla…
-
Mrzimor vs Havraspár
Druhý zápas famfrpálové sezony s sebou přinesl mnohá překvapení. Ať už v podobě nových tváří, jak na straně žluté tak modré, nebo především v nečekaném závěru.
-
Nejslavnější balet v novém kabátku
K psaní tohoto článku jsem se dlouho odhodlávala, přece jen divadlo nepatří k těm atraktivním trávením času, jako je třeba kino nebo si zajít na party. Přesto název rubriky mi spíše koresponduje s divadlem, proto není občas na škodu divadelní prkna navštívit. Zrovna toto představení ve mně zanechalo opravdu silné pocity, proto si myslím, že stojí za zmínku. A o čem že to mluvím? Jedná se o slavný balet skladatele Čajkovského Labutí jezero. Pro ty z vás, kteří nejste tolik obeznámeni s tímto kouskem, vám ve stručnosti shrnu děj, který se zde odehrává (kdo nemá rád spoilery, nechť nepokračuje ve čtení): Kníže Rotbart požádá princeznu Odettu o ruku, ale ona…
-
Potterblog #43 – Sen nebo skutečnost?
Milí čtenáři, v minulé kapitole jsme se dozvěděli, že zatímco probíhají změny na bradavické škole pod taktovkou ropuší inspektorky Umbridgeové, Pán zla kuje pikle, které dělají starosti Fénixovu řádu. A co Harry a jeho parta kamarádů? Mohou být jejich obavy ohledně původu Harryho snu pravdivé? Budou po něm vůbec pátrat? Nechte se navnadit menší ukázkou z již 43. kapitoly našeho Potterblogu: Bylo ticho… Až příliš velké ticho. Jediné, co bylo slyšet, byl zběsilý tlukot jejich srdcí a rytmické cvakání nehtů o dubovou desku stolu. Nikdo se neodvažoval promluvit – někteří se téměř neodvažovali dýchat.„Už jsem od vás neočekával nic jiného než selhání -“ promluvil muž konečně, klidným, tichým, zklamaným hlasem,…
-
Po stopách Versailles
Versailles. Říká se o nich, že je to jedno z nejkrásnějších míst ve Francii. Než se mi dostalo té výsady (slyšíte dobře, protože dostat se na takové místo je podle mého názoru jisté privilegium) dorazit sem, říkala jsem si, co na tom lidi mají. V tomhle případě jsem vždy myslela svou ctěnou mamku, jelikož ta se sem těšila jako malá. Já to brala trochu s nadhledem, říkala jsem si, že počkám, až co mi Versailles ukáže. Nu, byla jsem značně překvapena. Když poprvé vejdete před zámek a zahrady, zřejmě vás překvapí ta neuvěřitelná řada před vámi, jež se táhne přes celé přední prostranství. Naštěstí se to týká jen těch, kteří…
-
Potterblog #42 – Změny na obzoru
Milí čtenáři, dnes pro vás máme menší ukázku z již 42. kapitoly PB. Jistě jste se těšili, co nás letos čeká, nu takhle to tedy začíná… Ta věc, kterou tak moc chce. Je na ministerstvu. Na odboru záhad. Jde o věštbu. Ale proč ji tak moc chce? Je tak moc důležitá? Často k odboru přichází cizí lidé. Zlí lidé. Smrtijedi. Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit je posílá, aby věštbu získali a donesli mu ji. Zatím se mu to nepodařilo. Voldemortova cesta tentokrát směřuje k Ministerstvu. Co má asi v plánu? Proč posílá svoje nohsledy místo toho, aby to vyřídil osobně? A jak na to zareaguje Fénixův řád? Myslíte, že o tom vědí něco víc…
-
Druhý a třetí úkol
Je to už nějaký ten pátek (nebo to byla sobota?), kdy se odehrál druhý úkol Turnaje. První úkol stál naše šampiony mnoho fyzických sil, stejně tak jako kouzelnického umění, kdy se museli každý vypořádat se svým drakem a něco od něj získat. Jak si poradili s nápovědou, kterou během úkolu ukořistili? A co třetí úkol? Máme jasného vítěze, kterým by mohl být favorit turnaje, Jérome d Aboville, nebo překvapil někdo ze zahraničních šampionů? To vše a mnohem víc se dozvíte v tomto článku, tak neváhejte a pusťte se do čtení! Druhý úkol V pytlíčku, který šampioni sebrali z krku svých draků, se nacházela nápověda, která jim měla dopomoci v druhém úkolu. Svůj zrak na mne…
-
Paříž bez záře reflektorů
Paříž. Říká se o ní, že je nejromantičtějším městem Evropy. No, to je asi fakt, ale věřte mi, že tu romantiku si moc neužijete, když jste tu se svojí mamkou. Jasně, kdybych tu byla s nějakým vytáhlým frajerem, jehož výšku bych zneužívala jako provizorní deštník, (pořád tady leje) tak neřeknu, ale nemůžeme mít všechno, že ano. Nechala jsem se aspoň okouzlit romantikou staveb, když už nic jiného. Než se pustím do širokosáhlého popisu, čeho všeho jsem byla svědkem, sdělím pár dojmů. Zaprvé, Paříž ve dne vypadá a chová se jako každé jiné město třeba i u nás v Česku. Vlaky jezdí, metro jezdí, lidé spěchají a vrážejí do sebe. Co…