Astronomické okénko II.

Tak tu po dlouhé době máme zase Astronomické okénko, které nám přiblíží vědecké pokroky a vesmírné cesty ze světa mudlů mezi zářím a prosincem roku 2004. A tentokrát je toho daleko více než přes léto a letní prázdniny. Tak se na to vrhneme!

První takovou událost máme hned ze třináctého září, kdy astronomové z Evropské jižní observatoře (Evropská organizace pro astronomické výzkumy jižní hemisféry) zveřejnili fotografie planety obíhající kolem hnědého trpaslíka ve vzdálenosti dvě stě třicet světelných let od Země. Tato sluneční soustava by podle propočtů rychlosti světla, a dalších informací zjistitelných našimi vědci, mohla být stará až osm milionů let. Dokážete si to představit?

Bohužel kvůli vzdálenosti není fotografie moc kvalitní.

Další událost se stala o pár dní dříve (jen já jsem na ni narazil o něco později). Je spojena s družicí Genesis, která byla vyslána sbírat vzorky částic solárního větru. Osmého září se vrátila k Zemi a seslala do atmosféry kapsli s oněmi vzorky. Kapsle však měla porouchané senzory pro vstup do atmosféry a padák se neotevřel. Dopadla tak do utahské pouště rychlostí kolem tři sta jedenácti kilometrů za hodinu. To většinu vzorků poškodilo, a tak z toho vědci nejspíš moc neměli.
Vlevo: Ilustrační podoba Genesis

Další událost, která se nám přihodila, bylo částečné zatmění Slunce. Měsíc totiž svou dráhou částečně vstoupil mezi Zemi a Slunce, a to musela být vskutku nádherná podívaná!

No co tu máme dál? Rozhodně stojí za zmínku, že Evropská kosmická agentura (ESA) konečně dostala svou první družici k Měsíci. Pojmenovali ji SMART-1 a její výprava má dva cíle, technologický a vědecký. Z technologického hlediska jde o ověření nového iontového motoru a testování nových mini přístrojů pro sběr dat. No, a jejím dalším úkolem je získat nové informace o měsíční geologii, morfologii, topografii a mineralogii.
Vpravo: Ilustrační foto SMART-1

Máme toho ještě o dost víc, a tak si to projedeme aspoň ve zkratce.

Dne dvacátého listopadu došlo k vypuštění družice Swift pro zkoumání záblesků gama (Gamma Ray Beams) a provádění rentgenového průzkumu celé oblohy.

Dvacátého sedmého prosince k nám doputoval záblesk záření z exploze na supermagnetické neutronové hvězdy SGR 1806-20. Astronomové později vypočítali, že jde o největší výbuch pozorovaný v galaxii Mléčné dráhy za 400 let.

A ještě předtím, o dva dny dříve, došlo k přistání družice Huygens připojené k vesmírné družici Cassini na Saturnově měsíci Titanu. A ano přesně tak! Je to ta samá družice, o které jsme si povídali v posledním díle Astronomického okénka. Není to prostě úžasné?

Tak jo. To jsou sesbíraná fakta za tuto část roku a já se na všechny budu těšit u dalšího vydání Astronomického okénka pro časopis Sonorus!

Váš bradavický vědátor Quentin Aaron Greenwood

4