BAF, vážení čtenáři! Lekli jste se? Doufáme, že ne, neradi bychom totiž, abyste si čistili potřísněné hábity právě výtiskem Sonoru, když ho zrovna máte tak příhodně v ruce… Jak jistě víte, Halloween je čas, kdy ne všechny věci jsou tak, jak se zdají. Děsivé vás pobaví. Roztomilé vás zděsí, a to, co jste mysleli, že znáte jak své vlastní boty, se náhle změní ve vaši nejhorší noční můru.
Nebojte se proto nic a začtěte se s námi do uklidňující zveršované mudlovské pohádky, kterou si zamilovalo i mnoho kouzelnických dětí… a šťastného Halloweena vám všem!
Redakce Sonoru
Hory, doly, černý les,
kam, Karkulko, kampak dnes?
Za babičkou stezkou lesní?
A jak víš, že vlk tě nesní?
Karkulka však v klidu kráčí,
vlevo vpravo neotáčí
hlavu svoji s čepečkem.
Po vlku se slehla zem;
nezdržuje dívku řečí,
a přes její tempo šnečí
není první u chalupy…
Ani zuby, ani chlupy,
ani stopa po něm není!
Když tu náhle – podezření!
Karkulka se zvláštně culí;
že by byl vlk utonulý
už v začátku její cesty?
…A co drží děvče v pěsti?
Pročpak příbor v ruce svírá
– copak s tím se kvítí sbírá?
Karkulka však k tomu mlčí;
neděsí ji tlama vlčí.
K čemu taky prázdná slova?
Nejde tudy poprvé.
A čepeček přeci schová
skvrny. Zvlášť ty od krve.
