Dámy a pánové, jsem zděšena, a hned vám povím, co se to stalo! Já sice ve své kanceláři koberec nemám a náš šéfredaktor Smith taky ne, ale po minulých článcích si mě předvolal alespoň na takový morální kobereček. Jsou prostě věci, které se asi řešit musí, a takový nepěkný dopis, který dostal náš šéfredaktor, je jedním z nich. A přesto, že pisatel pro vás zůstane anonymní a rozhodně to myslel dobře, protože se přece jen zastával své příbuzné na hradě, slečny Aubrryové (jejda, že by si někdo dal dvě a dvě dohromady a odhalil totožnost autora nevlídného dopisu na mou adresu?), přesto si nemyslím, že by náš svět byl tak moc dystopický, že by se zde dala omezovat svoboda slova, tedy, hlavně mého. Mám pro vás tedy malou radu, vážený pane profesore, prostě nedělejte věci, které jsou vám proti srsti. A totéž platí i o vás, milí čtenáři, pamatujte, že pokud jsem vás svým článkem někdy rozlítila, je to váš vztek, který můžete adresovat jen a pouze sami sobě…
Mandragora k přesazení
Není žádným překvapením, že nezadaný krasavec Antero Kien, který by raději než na hradě trávil čas v dračích rezervacích, je výborná partie. No, ruku na srdce dámy, kdo by tomu jeho pohledu odolal? A ano, je to tak, nikdo. Respektive žádná svobodná žena, která se dostane od jeho blízkosti, tedy třeba do Skotska, ehm.
Své drápky do něj totiž kromě psycholožky Banderasové zaťala i Salysia Mondragón, která se nebojí použít žádné metody. Ať už se jedná o návštěvy v jeho kabinetě, dlouhé večery strávené pozorováním hvězd, přebývání v ložnicích mladého profesora až do ranních hodin.
Další, kdo si nějakým podivným způsobem na profesora dělá nárok je studentka prvního ročníku Zyanya, všem známá jako Zetko nebo Zee. Ta se chová jako malá ukřičená mandragorka, která hledá svůj nový květináček, tedy v případě profesora Kiena třeba tatínka, nebo Merliv ví, co po něm vlastně chce. Od té doby, co navštěvuje hodiny s nadějným drakologem v nejlepších letech, totiž nedokáže mluvit o ničem jiném, a i obrazy už z toho bolí uši. To je profesor Kien sem, pan Antero Kien tam. Zyanya je zřejmě jedno z dětí, které by svou urputností zabilo i vola.
Chápeme, Zyanyo, ale možná spíš než na nového tatínka by ses měla upnout na výsledky svého školního prospěchu. Když budeš hodná, mamča ti určitě koupí třeba kluběnku. Pokud by ale z nevydařených zkoušek byla potřeba pomoc psychologa, rozhodně nedoporučuji sezení s hradní terapeutkou. Ta má v posledních dnech totiž sama co dělat, aby zvládla své emoce a v posledním výbuchu směsi lásky a vzteku strčila již tolikrát zmiňovanému profesůrkovi pod dveře jakýsi lístek.
Zatím si nechám pro sebe, co na lístku stálo, jisté ale je, že jakmile se pod dveřmi objevil, zděšený Kien poslušně doklusal až do ložnic paní Twiggy. No a tak je více než jasné, že pokud na lístku byla třeba zmínka o nějaké té lásce, jistě nebude zcela vhodné, aby zelená slečinka mluvila o novém tatínkovi právě v terapeutické místnosti.
A vy mi, milí čtenáři, dejte vědět, patří Kien spíš k Banderasové, nebo k zasloužilé profesorce Mondragónové? Váš názor mě zajímá!
Tetovačky ze žvejkačky
Že učebny bradavického hradu podněcují kreativitu? Já říkám stokrát ano a hned přicházím i s příkladem, který vás zvedne ze židle, nebo naopak usadí, pokud jste trochu zainteresovaní ve věci (tedy pokud jste třeba nějaký nebelvírčan Dellion nebo mrzimorská Hope, čistě náhodou). Pak by se vám totiž další řádky mohly číst skutečně těžce.
A pokud se v dění na hradě alespoň maličko orientujete, už je vám jasné, že řeč nebude o nikom jiném než o Tyleru Beltonovi, zelenému hadovi, a samo sebou i stálici mých článků – Nerisse Papadakis.
Ano, právě tito dva se totiž rozhodli si vyjít v noci ven a popustit uzdu kreativitě. Tedy, alespoň z počátku to tak vypadalo. Zavřeli se totiž do učebny kouzelných formulí a v zapáleném rozhovoru se snažili jeden druhého přesvědčit o tom, co a kam je nejlepší si vytetovat.
Z dostupných zdrojů totiž víme, že mladý Belton se místo na NKÚ chystá na tatérskou kariéru, a Nerissa mu ráda a dobrovolně nabízí svou kůži jako vhodný tréninkový materiál. A to i přesto, že tento výbuch kreativity narušila poměrně kontroverzním mateřským přístupem Athina Papadakis-Arnell. Mladého výtvarníka a dívku, co dala doslova svou kůži všanc, sice vyrušila a tak nějak po svém mateřsky napomenula, pak ale oba hříšné tvůrce nechala samotné v učebně, tedy ne tak docela. Zůstal tam s nimi jeden můj věrný motýlek, ten totiž na svých křídlech přinesl hořkosladkou zprávu, že ač z počátku seriózní návrhy na tetování Belton překresloval na samotiskací papír přesně dle pokynů mladé havraspárky, nenapadlo je nakonec nic lepšího, než ty obtisky na svých tělech vyzkoušet.
To a taky zamčená učebna pak daly vzniknout malému velkému tajemství, které už není zas tak malé a vlastně ani tajemství. Že by roztržitá Nerissa nakonec zakotvila v klidných zmijozelských vodách a Beltonově náruči? A nebude jí tam s dalšími Beltonovými nápadnicemi příliš těsno? To se asi brzy dozvíme.
Malé lásky
No ano, je to tak, a když říkám malé, myslím tím skutečně trpasličí. Jak jinak by se totiž dal nazvat vztah dvou prváků. Tihle dva mrňousové se totiž asi až příliš nechali inspirovat staršími spolužáky a po jejich vzoru začínají psát vlastní milostný příběh. Strávili spolu celého Valentýna a, světe div se, nerozpojila je ani šílená emocionální horská dráha, kterou společně absolvovali. Naopak, zdá se, že malá jezevčice se se strachem v očích naprosto oddala malému zmijozelovi. A aby toho nebylo málo, ten malý hadík byl pravděpodobně autorem přeslazené zamilované valentýnky, kterou amorek malou žlutou obdaroval.
Jejich další počínání mě vede k úvaze, že láska sice kvete v každém věku, v některém by měla být ale přece jen zakázaná. Zdá se mi totiž, že v prvních ročnících by se mělo psát o studentech spíše v průšvizích, které zavání zlomením hůlky, a ne zlomeným srdcem. Tak pomalu, Andreo a Benjamine, ať z toho není mrzení na dlouhé roky, ostatně takových porouchaných a zlomených už je na hradě víc než dost.
A mezi ta zlomená srdíčka můžeme řadit i jen o ročník starší krevní pumpy dalších dvou studentů, Elly Firewalker a Fernanda Antorna. Co se přesně stalo, ví jen oni dva a dalších asi dvacet lidí, kteří byli přítomni na valentýnské akci, a ačkoliv jsem čekala, že se tahle modrožlutá bouře uklidní, nestalo se tak a já vám teď s lítostí a slzou v oku musím oznámit, že nevybíravá valentýnka, kterou Antornus malé havraspárce poslal, byla skutečně rozchodová. To se rozhodla Firewalkerová vyřešit tak nějak po svém a dát mladému jezevčímu krasavci pořádně do čumáku!
Tahle rozchodová bitka by možná trvala ještě teď, kdyby se do ní nevmísil hrdina mých článků a vděčný zdroj dospělých hradních dramat, havraspárský kolejní Kien. Ten se tedy snažil zmírnit nejen dopady rochodu na dušičky dvou mláďat, ale také vzteklých pěstiček Firewalkerové do obličeje bezbranného jezevce. No nevím, Ello, takhle se přece problémy neřeší.
Detektivní kancelář
Ano, i za tu mě občas považujete, a já musím skromně přiznat, nedivím se. Nejsem to ale já, kdo investiguje v hradních chodbách, ale jste to vy. A protože jste moji nádherní, barevní a tipů plní motýlci, rozhodla jsem se i já vám trochu pomoci a přináším jednu drobnou nepatrnou informaci a pár teorií, které by vám třeba mohly pomoci. Jestli vím, která je správná a co jsou jen další pikantní informace, které byste měli vědět, to nechám na vás a vašich úvahách.
Nepostrádá třeba někdo z havraspárských svůj dračí přívěsek? Pokud je totiž vaše odpověď ano, možná byste ho mohli hledat u Xaviho Moona. Ten je sice známý svou láskou k ještěrkám s křídly, ale krást se kvůli tomu rozhodně neučí. Ale darovanému koni na zuby nekouká, a tak tento přívěsek přijal od Nellie Cooper. Ta se ho spěšně zbavila na chodbě mezi hodinami, když na malého jezevce narazila, a že si vymyslela skutečně milou historku – že mu ho dává jako talisman pro nadcházející zkoušky. Tleskám, Nellie, to je panečku praní špinavých peněz, totiž přívěsků!
A v mrzimorské koleji můžeme ještě zůstat. Až moc podivně se tam ztrácí pouze předměty zvláštní hodnoty, které jsou blyštivé nebo jinak drahocenné. Až nápadně to připomíná situaci, kdy se do bankovních sejfů dostane hrabák, a kdo to nevidí, měl by si pořídit brýle!
Co už ale ani s brýlemi nelze pozorovat pouhým okem, je žluté sluníčko Scotty Fraser a jeho podivné počínání. Pro jeho spolužáky není žádnou novinkou, že malý Scotty by si nejraději adoptoval všechna zvířátka světa a že je ochoten tomu naprosto přizpůsobit nejen svůj pokoj, ale klidně celou kolej, nebo dokonce celý hrad. Už jistě tušíte, kam tím mířím, a zástupce ředitele Fraser by si měl promnout čelo a zavzpomínat, kdy naposledy viděl se svým synem hrabáky, a jestli to náhodou nebylo v době před nástupem do Bradavic. Pokud si totiž hrabáka malý Scotty přivezl, je celkem možné, že je teď chudáček celý nešťastný ze situace na hradě a ještě víc, že hrabák ani šperky a další předměty nejsou k nalezení. Dokonce se snaží tak moc zamést stopy pod koberec, že založil společně s dalšími prťaty vcelku odvážnou, ale úsměvnou pátrací skupinu.
Jen pozor, malý Frasere, stopy vedou k tobě!
A do třetice všeho dobrého i zlého, i když je můj vydavatel naprosto proti, nedá mi to jinak. A skutečně se omlouvám, pane Smithi, ale bezpečnost studentů je na prvním místě pro nás všechny, tedy doufám!!! Musím tedy zmínit i ministerského, který toho času operuje na hradě. David Brown je jistě velmi vzdělaný a zkušený muž, to ale nepopírá možnost, že je i vzdělaným a velmi, velmi zkušeným zlodějem. Sám vyslýchá všechny studenty, a to celkem nevybíravým způsobem, dokonce se ke mně dostalo, že některé výslechy beze slova opouští a nechává ve výslechových místnostech nebohé studenty čekat dlouhé hodiny – to jsou opravdu podivné způsoby, pane Browne!
No a co dál? Věci se přece začaly ztrácet, když se Brown poprvé objevil na hradě, a tak zavzpomínejte, milí čtenáři, studenti a moji motýlci, neříkal mu někdo z vás, že vaše rodina není zrovna chudá, nebo že jste ze staré kouzelnické rodiny? Hm? Přemýšlejte, myslím, že tahle věc s tématem vašich výslechu má jen pramálo společného.
Přistávací plocha v nedohlednu
Je až s podivem, kolik se toho jednomu malému bradavickému studentovi může nedařit. Díky jeho, ehm, květnaté minulosti se může bát a sčítat na hradě přátele, kteří už mají za sebou výslech s tím neomaleným ministerským pobudou Brownem, stejně tak se může bát svého vlastního soudu, který se jistě blíží mílovými kroky, a teď to vypadá, že tohle malé havraní mládě prostě nevidí východisko ze své situace. Podle očitých svědků totiž zhubnul a v obličeji ztrácí barvu.
To ale není jediné, co ztrácí, jeho nervy a klid ho opouštějí ještě rychleji než ruměnec ve tvářích, a už se to projevuje skutečně všude. Pokud chcete vědět, co znamená výbuch u Emanuela van Thorne, dojděte si popovídat například s obrazy do klubovny, kde nepříjemně vystartoval na svou bývalou nejlepší kamarádku Lorayne Aubrry. Pekelný křik na adresu téhle zmijozelské dívky, se nesl i ošetřovnou, kdy si tohle princátko už rozhodně nebralo žádné servítky a bývalou přítelkyni na život a na smrt nazvalo nezodpovědným jelitem tak hlasitě, že i madame Pomfreyová si musela vypláchnout uši!
Nestabilita psychické pohody dědice kouzelnického impéria pak pokračovala ještě na hodinách, kde použil na Sybilu Trellaweyovou prvky ironické komunikace a otevřeně se vysmíval i jejím stoprocentně reálným, jasnovideckým schopnostem. Jeho rýpavým poznámkám neušlo její třetí oko, ani její schopnost vidět do budoucnosti. Naopak, mladý van Thorne neocenil její pedagogické praktiky, které dokonce nazval amatérskými, a pak vztekle doslova oddusal z hodiny ve chvíli, kdy mu na rtech visela věta o skutečně kvalitním profesorském zastoupení.
No, zdá se, že čím víc se blíží soudy, tím více se Emanuelovi zmenšuje plocha, na kterou by mohl přistát, nevím nevím, zda je zrovna moudré zavřít si dveře k pedagogickému sboru a také k dosud ještě tolerantním přátelům, van Thorne!
Zkouškové je v plném proudu a moji ptáčci štebětálci i motýlci informátoři se za chvíli rozletí do všech světových stran, nezapomínejte ale, že jsem s vámi i přesto všude. A víte vy, co je horší než nějaká pomluva? Když po vás už neštěkne ani pes! Tak se hezky učte, opalujte se a dělejte všechno, co uznáte za vhodné, brzy na čtenou, moji milí.
Keep calm, I see you.
BD
