Tentokráte zažili malí jezevčíci nevídané překvapení. Kolejní akce se nekonala na cestách, kde vás chce někdo zabít nebo přinejmenším zmrzačit, ale byla v klubovně. Prefektky zřejmě tentokráte nechaly svou škodolibost doma a malé žluťásky potěšily něčím nenáročným. Asi ta atmosféra Vánoc ještě působila, jinak si to nelze vysvětlit.
V úvodu uvítala studentíky při příchodu do klubovny nevídaná zima, Roni s Leylou a velkým úsměvem na tváři a zvonková hudba lákající dovnitř. Všechno vybavení zmizelo a mohli jsme vidět jen všudypřítomné hory sněhu a znak hrdého jezevce všude, kde se dalo. Sněhové vločky spolu s obrazem kolejního znaku vytvářelo něco tak kouzelného, až oči přecházely. Někteří chytří žluťáčci přišli v zimním oblečení, ale pár chytráčků, takže vlastně všichni kromě Lujky, kteří si nepřečetli pozvánku pořádně, přišlo v domácím oblečení. Ovšem Wendy to ještě upgradovala, když přišla v chlupatých papučích, to se jí v tom sněhu muselo velmi hodit!
Ovšem jako by i na to bylo myšleno, byly připraveny horké nápoje k zahřátí organismu. K výběru byla horká čokoláda, čaj, a dokonce punč. Erika byla jedním z těch nalehko oděných, to jí ovšem nezabránilo okamžitě do sněhu hupsnout. „Byla tak taková hrozitánská zima! A sníííh! To jsme tam tak jako přišli, víte, a prostě koukám a koukám a vykoukám, že všichni mají zimní oblečení. A já ne. Ale byl tam sníh a tomu se nedá odolat, že ano, tak jsem se rozběhla a do toho sněhu skočila pořádnou bombu! Strašlivácky to studilo, ale sníh je prostě sníh. Pak jsem si tam hrála na sněžného tuleně, protože sněžní tuleňové jsou super,“ vypráví s velkou dávkou entuziasmu v hlase dotyčná Mrzimorka a kření se u toho na své botky Evžena s Evženií. Za chvíli k ní skočila také rozesmátá Lujka.
Jérôme jen co vešel, tak hned začal útočit a chudinka Wendy to schytala. Ovšem, boží mlýny melou tentokrát s nebývalou rychlostí, protože se to hochovi vrátilo. Iniciátorkou nebyla ovšem zrzka, nýbrž jeho kamarádka blonďatá Clarie, která prostě nemohla nechat chlapce neposkvrněného. Musel to taky schytat.
Sněhovou bitku přerušilo zatleskání slečny Adherence: „Spolu s Roninkou sme si pre vás pripravili dárečky. No je v tom háčik. Musíte si ich tu nájsť,“ prohlásila. Hned během vyslovení slova dárečky se Jérôme sebere a zahučí do sněhu. „Dárečku, dárečku, kdo je na světě nejhledanější?,“ křičí a přitom se přehrabuje ve sněhu, a pak ke vší slávě vytáhne ze sněhu naprosto skvostný starý škrpál.
Hned po něm se do pátrání pustí zrzečka, následovaná Clarie, která si ale uvědomila, že to v tričku nepůjde, a tak si vytáhla z batůžku svetřík. Její sestřička jí k tomu ještě nasadila bundu a nevěřícně kroutila hlavou, jaká je její sestřička trubka. Erika místo aby hledala, tak se nejdřív posilnila čokoládkou, kterou samozřejmě neodepřela ani svým botičkám, jaká je to hodná dušička. A poté se už do pátrání pustila také. „Transformovala jsem se do módu sněžného krtka, protože sněžní krtci jsou ještě víc super (ale to sněžným tuleňům neříkejte, jo?) A začala jsem hrabat. A vyhrabala jsem fusekli. Takovou krásnou, žlutou! Byla naprosto boží! A protože mi moje pacinky protestovaly proti zimě a levačka dokonce začala nabírat takovou srandovní modrou barvičku, tak jsem ji na ni použila jako rukavičku.“ Chlubí se svou prudkou inteligencí představitelka životního stylu láska a mír, která nám jako jediná poskytla interview. Ale nebyla jediná, kdo našel dary svého srdce. Clarie objevila dokonce mrzimorské srdce. A její sestřička byla obdařena přívěskem ve tvaru mrzimorské kravaty.
Jediná Wendy pořád tápe a přemýšlí, co to vlastně vyhrabala. Až na to přijde, je to brambora. Už se mlsně olizuje a plánuje bramborové hody. Mezitím ji chlapec sleduje a závistí mu sliny kapají na sníh, ochotně tedy vrací botu prefektce.. „Roníí našel jsem botu tvýho dědy. Musím ti ji vrátit.“ Ovšem dívka nakrčí odpudivě nos a uraženě mu odsekne, že její děda je elegán. To už ale Jérômek asi neslyší, jelikož hloubí další poklad. Ale místo jídla, které by mu přišlo k chuti, objevuje přívěsek se znakem Mrzimoru. Na tom si asi moc nepochutná.
Všichni kromě Eriky, která už zřejmě mód sněžného krtka znova nenahodila, se nadále vrtají ve sněhu. Chytrému jezevci ovšem toto nepřipadá dostatečně rychlé, a tak chytře použije kouzlo tornáda a v mžiku odhalí všechny ostatní dárečky. Poté začíná další zábavná aktivita, a to stavění neobvyklých sněhuláků. Jenže pak se rozrazí dveře a zábavu jim na chvíli překazí černý havran v koženém oblečku s umaštěnými vlasy, který si odtáhne slečnu Adherence na kobereček. Nebo snad na soukromé hrátky?
Kreativita všech zbylou prefektku až překvapuje. Wendy staví postavičku s třemi hlavičkami a anténkami a celé dílo polévá čokoládou a Erička vytvoří pomník bagrů, který polije čajem. S tímto uměleckým dílem nakonec vyhraje. „Byla to boží akce,“ shrne stručně sympatická blondýnka Clarie. A my si myslíme totéž a těšíme se na další nápady našeho vedení.
Vaše Samuška 🙂
0