Klep, klep, klep, klep. Eh… co to..? Slyšíte to taky? No jo, hehe, další sezóna famfrpálového poháru bradavického institutu pro vzdělávání mladistvých nám klepe na dveře. Takže… v redakci, jakožto hlavního sporťáka, mě napadlo se trošku ohlédnou za tím, co se dělo minulý rok a nějak si to zhodnotit, jak to teda vlastně vypadá. A když budete poctivě číst až do konce, možná pro vás budu mít i překvapení, hh.
Po předminulém roce, kdy se teda jako školu rozhodli ovládat dost divný lidi a trošku zdejším studentům znepříjemnit život (čti naprosto zdevastovat bytí) byl každý rád, že se může po pádu pána Zla vrátit do klasického školního režimu, se kterým se vrátila i famfrpálová sezóna. A s ní i spousta starých hráčů i nových tváří. Nábor probíhal standardně, kdy pod bedlivým okem profesorky Hoochové (čti Hůčové) bylo zrno odděleno od plevu a týmy byly nakonec sestavené. Teď bych se chtěl na každý tým kouknout poněkud zvlášť, abychom se mohli zpětně ohlédnou za tím, jak si kdo vedl. A začneme od konce!
4. Nebelvír
Ano. Kolej, která vypadala na papíře velice dobře a její tým byl jistě i dobře sestaven, bohužel absolutně neměla štěstí. I přes to, že dva střelci z jejich týmu (já tam nebyl, nn) skončili v první části tabulky. Hlavní problém bych tu viděl hlavně v nedostatečných zkušenostech brankáře a smůle chytače. Malý Marco pro to sice dělal všechno, ale bohužel to nestačilo k tomu, aby jeho tým neukořistil tolik branek. A co se týče chytače, Bryan patřil mezi elitu celé školy, v chytání Zlatonky, ale tenhle rok prostě nebyl jeho, a z celkových tří zápasů ji chytil pouze jednou. Když spojíme tyhle dva fakty dohromady, není až takové překvapení, že Nebelvír nakonec skončil na spodu tabulky s konečným výsledkem -270 bodů. Střelci už se potom sice snažili dohnat všechno možné a dohromady nasbírali celkem 38 úspěšných branek, ale stačilo to tam maximálně k lehkému stáhnutí potupného minusového výsledku.
3. Mrzimor
Mrzimor se vlastně výsledkem tolik nelišil, co se týče konečného bodového rozdílu. Skončil s -180 body na druhém nejnižším stupni tabulky a my se spolu zkusíme opět kouknout, proč tomu tak bylo. Nedjřív se ale podíváme na to, co se dařilo. Wendetta a její první příčka v odrážečské sekci. Rositta a druhá příčka ve střelecké sekci. Bohužel… zbytek tak super nebyl. Střelecká sestava byla jinak absolutně tristní, vzhledem k tomu, že konec střelecké tabulky obsadili hned tři mrzimorští střelci. Průměrné odrážení s úspěchem 40% u Evie bohužel taky moc nepomohlo. A ke konci tu mám brankáře Gianmarca, který stejně jako nebelvírský Marco doplatil na svoji nezkušenost. I když se všichni snažili sebevíc, stačilo jim to jen a pouze k oddálení se od poslední pozice.
2. Zmijozel
Standardně velice kvalitní kolej, která se s Havraspárem prala o první příčku, jak jen jí síly stačily. V tabulkách velice dobrá po střelecké stránce, Ekaterina na první, Gareth na druhém a pan Hurst na celkovém sedmém. Velice silné střelecké trio. Výborné brankářské dovednosti Noory dle mého hrály také velkou roli. Co už tolik veselé nebylo, byla odrážečská sekce, kde se na ní obě slečny, Alex i Hayley, koukají z druhé půlky tabulky. A chytač Wallace jen jedno chytnutí ze tří možných. Zde je krásně vidět, že i když máte naprosto parádní střelce a brankáře, můžete vyhořet jinde a stojí vás to celý rok snažení. Zmijozel nakonec skončil druhý s bodovým skóre +160 bodů.
1. Havraspár
To nejlepší nakonec, že? Havraspár byla kolej, u které by moc lidí nepředpokládalo, že by mohla takhle zazářit. Ale opak je pravdou, protože to byla jízda od začátku do konce. Tonyho kvalitní bránění, slabší, ale přeci jen skórující střelci, poměrně solidní odrážení a nakonec… naprosto parádní výsledek dvou chycení Zlatonky ze tří zápasů podle mě jasně ukazuje na to, že minulý rok byl pro Havrapsár opravdu vítězným. Umístil se na prvním místě s bodovým výsledkem +270.
Celá sezóna se nesla ve znamení boje a ve znamení snahy, takže i přes to, že se někomu nedařilo, neznamená to, že by snad nedal do každého zápasu maximum a nesnažil se, seč mu síly stačily. Všem hráčům bych chtěl tedy veřejně poděkovat za jejich snahu, píli a sportovního ducha. Bylo mi ctí hrát proti vám i s vámi.
A jak jsem slíbil, mám tu pro vás i malé překvapení. V každém článku v rámci sportovní rubriky se zeptám jednoho hráče na čtyři peprné otázky, které mi, doufejme, i zodpoví. A začínáme rovnou dneska. Přizval jsem si k sobě velice oblíbeného a neskutečně milého frajírka, Benjamina Ogdena Tarlowa, a zeptám se ho v novém novinovém formátu:
JAK TO VIDÍŠ TY?
Atalas: Tak jo, Bendžo, děkuju za souhlas s rozhovorem, rád tě zase vidím. Abych tak nějak někde začal, a udržel si nit, minulej rok se vám možná asi nepovedl tolik, jak byste chtěli, takže… co myslíš, že je potřeba pro to, aby to tenhle rok probíhalo jinak? Máš nějaké nápady na zlepšení? Co konkrétně bys změnil oproti minulému roku?
Bendžo: Čau, čau! Nó, jak se to vezme… Máš pravdu, ve výsledku se nám loňská sezóna tolik nepovedla, ale popravdě jsem loni v září od našeho týmu neměl moc velký očekávání. Přece jenom, většina hráčů byla v týmu poprvé a z toho jsme tam měli ještě dva prváky. Z těch sem byl ale teda nakonec dost mile překvapenej, páč sou fakt šikovný. Takže já bysem řek, že na to, že to ze začátku vypadalo docela slabě, jsme to zvládli, jak nejlíp to šlo. Letos to bude dle mýho obtížnější v tom, že už nemáme naši nejlepší střelkyni, ale od pár spolužáků jsem zaslech, že to chtěj na té pozici zkusit, tož uvidíme, třeba jsou mezi nima nový talenty. Zlepšení…Nevim, tyjo. Když byla kapitánka Róza, držela nad týmem docela dost pevnou ruku. Až tak pevnou, že mi těch prcků bylo občas aj líto. Vim, že to myslela v dobrým, ale možná by nebylo na škodu zkusit letos trošku jinej přístup, třeba to vyjde a třeba ne.
Atalas: Souhlasím s tím, že ste předvedli ke konci solidní výkon s tím, co jste měli. Máš pravdu, když jsem se zpětně v hledání zdrojů na článek koukal, váš tým patřil v průměru mezi nejmladší a někdy jsou ty zkušenosti víc než k nezaplacení. Ale abych pokračoval, rovnou navážu… nábory jsou v plném proudu, přijde mi jako hloupost se tě ptát, jestli se znovu budeš ucházet o post, protože s tvojim zapálením je odpověď jasná. Spíš… když se koukneš na tu pomyslnou konkurenci ve vaší koleji, věříš si na opětovné dostání se do týmu? A případně kdyby ses znovu do týmu dostal… Roz už, jak víme, dostudovala. Budeš zkoušet kapitánskou pozici?
Bendžo: Tos uhád naprosto přesně. Jasný, že to letos budu zkoušet znova! Vlastně to ani zabalit tak úplně nemožu. Někteří z našeho týmu maj po posledním loňském zápase s havranama trochu obavy a já se jim vlastně vůbec nedivim, páč to byl ten nejbrutálnější zápas, jaký sme zažili. Docela sem se bál, že to budou chtít vzdát, ale jim chcu dát trochu naději, že to zvládnem, takže už jen z tohoto důvodu do toho jdu znova. Eh, teď jsi mě docela zaskočil, páč mě ani nenapadlo, že bych se tam nedostal, když už hraju několik let. Takže jó, docela si věřim. S tím kapitánem to ale úplně nevidim, ani o toho asistenta jsem loni tolik nestál, tak snad se toho letos ujme někdo jinej, i když vždycky rád pomůžu, pokud to bude nutný.
Atalas: Jojo, tehdy jsem si pamatoval, kolik lidí skončilo na ošetřovně a takovej plamínek naděje je vždycky potřeba si udržet. A já si myslím, že zrovna v tvém případě by to asi problém být neměl se tam dostat, ale to je takovej můj osobní postřeh. Tak jo, ještě tu máme dvě otázky. Nešlo si nevšimnou, že kromě toho, že hraješ famfrpál, si i primus, máš spoustu předmětů, ve kterých úspěšně procházíš a často pomáháš, nebo jsi viděný na akcích. Člověče, máš toho tolik, že se divím, že to všechno stíháš. Máš pro naše čtenáře, kteří se taky například chtějí stát hráči, ale bojí se, že nebudou vše stíhat, nějakou radu? Organizuješ si nějak čas, nebo to necháváš náhodě?
Bendžo: Hah, no tá já se taky dost divim, že to stíhám! Ale abych pravdu řek, zrovna já tu školu příliš nehrotim… Teda, tim nemyslím, aby si ze mě čtenáři brali příklad, jo! DĚCKA, SLYŠÍTE? JEN SE POŘÁDNĚ UČTE! Ale já nejsu úplně šprtací typ. Je fakt, že famfrpál je časově dost náročnej, obzvlášť co se týče tréninků, bez kterejch to moc nejde. Ale pokud je to zároveň váš koníček, tak je to totální výhra. Když mám někdy pocit, že už je toho na mě moc a nedávám to, tak mi mega pomůže jít se proletět po stadionu, nebo si třeba zaběhat a vyčistit si hlavu. Čas si moc organizovat neumím, ale jak říkám… ono to jde skoro samo. Pokud zrovna nemáte čas trávit každý den hodiny a hodiny tréninkem, některé malé pohybové aktivity jdou provádět normálně během dne! Třeba takové sprintování z hodiny na hodinu, nebo běh do schodů a tak! Jo, co se týče schodů, zrovna Nebl a havrani jsou tadyk docela ve výhodě. Říkám, vono fakt stačí jen chtít.
Atalas: Jo, to je velice pěkně řečený, co bych dělal bez každoročního sprintu mezi psychologií a létáním. Jinak ano, děcka, učte se a věnujte se tomu, co vás baví. Aby sme byli taky trošku edukativní list, žejo! Nenávratně nás to ale posunulo k poslední otázce. Co by si vzkázal studentům, kteří by chtěli jít v Mrzimoru na nábor, ale furt váhají? Udělej vám takovou reklamu na famfrpál v pár větách!
Bendžo: Reklamu na famfrpál? Fuuh… Rozhodně bysem všem doporučil ten nábor aspoň zkusit, a to aj prvákům, páč jak sem říkal, loni se dva z nich dokonce dostali do týmu. Hlavně, za tu zkoušku nic nedáte, žejo! Jednak je to super zkušenost, no a třeba v sobě máte skrytej famfrpálovej talent, jen o tom ještě nevíte! Jestli vám na škole chybí hodiny tělocviku a chcete bejt součástí party super lidí, tak bysem rozhodně neváhal.
My děkujeme jak Benjaminovi, tak i všem, kteří se minulého roku jako hráči, či například jako fanoušci účastnili. Přejeme pevné nervy, spoustu štěstí a velké úspěchy sestavám roku 99/00!
Atalas „Konipásek“ Zacharov
0
