Velevážení čtenáři, drazí domácí skřítci, otravní duchové. Právě čtete další článek v rubrice nesoucí název Bradavické drbny, v níž zpovídáme ty z nás, kteří o studentech vědí ze všech nejvíce. Všudypřítomné bradavické obrazy jsou každý den svědky všech možných studentských hříchů. A o ty nejhrůzostrašnější se s námi podělí.
Dnes se však nebudeme zabývat ani tak nějakou strašnou historkou, nepěkným kanadským žertíkem, nebo snad prohřeškem vyžadujícím trest nejvyšší. Dnes mám pro vás příběh vyprávěný snad šestiletou holčičkou s krásným jménem Olivia Crane (pozn. kor. – nepleťte si to s Oliviou Craine jako já, to je profesorka) a roztomilým dětským obličejíkem.
Začalo to někdy na začátku minulého školního roku (pozn. red. – 1995/96), když jsem ji potkala na chodbě. Byla jsem se podívat na Zařazovací slavnost, víte? A pak jsme se vracela zpátky do svého obrazu tady, ve třetím patře. No a ona šla zrovna po chodbě, asi se taky vracela. Ovšem, co dělala tady, když patří do Mrzimoru, to nevím. Ale daly jsme se do řeči. Měla s sebou krásného hafoně, tak jsem se jí na něj zeptala. Prý už ho má asi dva měsíce, od letní školy, a jmenuje se Králík.
,,Jasně,“ přitakala jsem, ,,co dalšího jste si řekly?“ Nedělalo mi potíže poznat, o kterou z bradavických studentek se jednalo, protože vodítka byla skutečně velmi nápadná.
No, tak různě. Třeba o tom, že má ráda úplně všechna zvířátka, což máme společné. Hrozně jsme si rozuměly. Prý by jednou chtěla založit nadaci pro chrobáky s utrženými krovkami, což mi připadá jako super nápad, jen tak mezi námi. Ovšem, myslím si, že upřednostňovat chrobáky před komáry je trochu sobecké.
,,Chápu,“ nechápala jsem, ,,a co bylo dál?“ Pouze Erika by byla schopná se zakecat s obrazem o charitě pro nějaké hnusné hmyzáky.
No, ona pořád ještě šla, tak jsem šla samozřejmě s ní, protože každý den nepotkáte tak super člověka, kterého doopravdy zajímají osudy sobích mláďat adoptovaných lachtany. Nebo, kdo ví, jaký je rozdíl mezi beruškou a beruškou.
,,Mezi beruškou a beruškou,“ přepisovala jsem svědomitě, než jsem se zarazila, ,,cože? Mezi beruškou a beruškou?“
No vždyť to říkám, nikdo už dneska neví rozdíl mezi beruškou a beruškou.
Postěžovala si Olivia a já se rozhodla vyzvědět, o čem to teda vlastně mluví: ,,A jaký je v tom tedy rozdíl?“
Beruška, kterou myslíš ty, se správně jmenuje Slunéčko sedmitečné. A beruška, kterou myslím já, je Beruška vodní, druh vodního korýše.
Vysvětlovala trpělivě a já přikývla: ,,Jasně, už to chápu. Co se tedy stalo, když jsi se s Erikou bavila?“
S jakou Erikou?
,,S Erikou Turner, určitě to byla ona. Má ráda zvířata a taky má hafoně,“ odpověděla jsem a vyčkala, než dívka pokračovala.
Jasně, Erika, myslím, že se zmínila, že se tak jmenuje. No prostě jsme si povídaly o tom, jak jsou krokodýli nepochopení a že je nefér, když je někdo považuje za krvelačné potvory, když tu se mě zeptala, jestli vím, kde by se tu dali chovat pavouci.
,,Pavouci? Ona chtěla chovat pavouky?“
No jistě! Pavouci jsou strašně nepochopení, podobně jako krokodýli. Všichni říkají, že jsou hnusní a nechutní a přitom jsou krásní. A roztomilí. To, jak mají chlupaté nožičky...
Oliviin výraz připomínal mě v obchodě s jenom tyrkysovými věcmi, ale to jsme jí říct nemohla, tak jsem to přešla bez komentáře. Jenom mě zajímalo, co a jak bylo Erice doporučeno, takže jsem se na to samozřejmě zeptala: ,,Co jsi jí odpověděla?“
Že o žádném místě určeném pro chov pavouků nevím. Ale že jestli je to skutečně nutné, tak Uršule by jistě nevadilo, kdyby využívala její umývárnu. Koneckonců, je tam spousta místa a skoro nikdo tam nechodí, protože se Uršuly bojí. A přitom ona je takové zlatíčko!
Řeknu jen jednu věc. S Uršulou jsem se setkala jednou v letní škole a napadá mě mnoho trefnějších výrazů, než je zlatíčko. Ale vysvětlujte šestileté holčičce, že se svět nedělí na zlatíčka a zlé strýčky/tetičky.
Erika souhlasila, že se jí zeptá, takže jsem šla samozřejmě rovnou s ní. Abych se přimluvila, chápeš, ne?
,,Samozřejmě. Co vám řekla Uršula?“ zajímala jsem se.
Nejdřív o tom nechtěla ani slyšet. Že prý její koupelna není žádné terárium a že si nenechá zavléct domů nějaké hnusné chlupaté potvory. Ale podařilo se mi jí přemluvit. Dneska máme nádhernou pavoučí rodinku. Chceš je vidět?
Prohlásila pyšně Olivia a poté ukázala na nedaleké dveře vedoucí právě do koupelny Ufňukané Uršuly. ,,To nebude nutné,“ zamumlala jsem a trochu ustoupila. Netrpím sice arachnofobií, ale přílišnou přítulností k pavoukovcům taky ne.
Tobě taky připadají hnusní, že jo?
Posteskla si Olivia. Upřímně, zněla, jako kdybych se provinila vraždou čerstvě narozených kuřátek a ne jen přirozeným odporem k pavoukům. Nicméně jsem potřebovala odpovědi, tak jsem pokračovala ve výslechu: ,,Nepřipadají mi vyloženě hnusní… ale nemám je moc ráda. Uršula teda přistoupila na chov pavouků ve své umývárně?“
No jasně! Všichni si myslí, že je divná a přecitlivělá, ale když víš, jak na ní, je skvělá. Stačí jenom předstírat, že ji chápeš, čas od času začít zničehonic bulet a vymyslet si zoufale tragický životní příběh (pozn. red. – za pravdivost doporučení nenesu odpovědnost, nezkoušela jsem to) a ona ti bude zobat z ruky. Teď si dokonce myslí, že jsou naši pavoučci krásní, což teda taky samozřejmě jsou!
Vyhrkla Olivia, abych si nemyslela, že nemá ráda zvířátka (což by mě teda ani náhodou nenapadlo. Ne, když byl její rám plný všelijaké havěti, kterou zřejmě pokradla ze všech možných obrazů po celém hradě.)
,,A víš, proč chce Erika chovat pavouky? K čemu jí budou, když už má hafoně a kdo ví, co všechno?“
A proč by nemohla chovat pavoučky? Jsou hezcí, milí, neotravují, péče o ně není časově náročná… Ideální zvířata do školy!
,,Rozhodně,“ utrousila jsem, aniž bych se pokoušela zamaskovat ironický tón a v rychlosti jsem se rozloučila. Myslím, že už jsem slyšela dost, abych se mohla spakovat a doufat, že mé pátrání nebude odhaleno. Což samozřejmě bude, když to čtete.
Máte rádi pavouky? Dali byste přednost jim, nebo krokodýlům? A především, jak byste pojmenovali svého hafoně?
Tyrkysová hlava,
Hayley Eliza Kelly
Jeden komentář
Adelle Isolde Martell
Berušky jsou zlo. Bestie, příšery a ničitelé světů, kteří mě chtějí zničit!