Jídlo, pohodička, teplo, prázdniny a s nimi spojený volný čas. To vše je shrnutí léta v několika málo slovech. Když už jsme u toho času, většina studentů Bradavic určitě nemá co dělat – testy jsou již dávno pryč a s nimi spojené šprtání taky – a z toho důvodu Bradavice uspořádaly jakýsi zvláštní tábor. Už jen jeho název zní pochybně – kdo by se chtěl účastnit tábora záhadného nočníku? Přesto se na odjezdu sešel slušný počet studentů i předškoláků zřejmě v očekávání velkého dobrodružství. A jelikož je první polovina tábora už za námi, přišel čas na menší recenzi.
Co že se vlastně na tomto táboře děje? Studenti i předškoláci se mohou v určené dny účastnit akcí organizovaných profesory Bradavic a zažít nějaké to napětí, na chvíli se uvolnit a třeba občas i někoho zachránit.
Můžeme s lehkým srdcem říci, že zatím jsou všichni naprosto v pořádku. Nikdo se neutopil v bažině, nikoho nepokousal vlkodlak, nikdo neonemocněl kvůli ztrátě bot a nikdo netrpí depresí ze ztráty mazlíčků. Sečteno a podtrženo, profesoři si zatím vedou více než skvěle. Ti, kteří na tomto táboře nejsou a vlastně i jeho účastníci, si určitě velmi rádi přečtou shrnutí tábora a jeho aktivit, které se až dosud udály.
Jako první se samozřejmě na tábor muselo odjet, což je zcela logické a není rychlejší cestování než přenášedlem, kterým byla tentokrát vidlička. Přemístění však proběhlo přímo před Děravým kotlem, což v mnoha mudlech muselo vzbudit jisté podezření (několik z nich určitě jelo navštívit lékaře) a nebylo to zcela ideální vzhledem k zákonu o utajování. Možná by bylo příště lepší studenty zavést do některé z mnoha londýnských bočních uliček a přemístit se tam, jelikož možnost odhalení by pak byla mnohem menší.
Ihned po přemístění se na všechny studenty vyvalila lavina kluběnek vypuštěná ze skříně – zatleskejme profesorce Swanové. Studenti tak mohli zažít hned první nával adrenalinu, když se snažili osvobodit a odehnat od sebe stvoření s nepříjemně uslintanou tlamičkou obsahující ještě uslintanější jazýček. Někteří si s radostí zahráli kluběnkový fotbal, jiný zase baseball, našlo se i pár, kteří se snažili chlupáčům utéct nebo je zkrátka ignorovali. Nikdo neví, jak se ty barevné kuličky dostaly zpátky do skříně (neobešlo se to bez pár výkřiků o Narnii), ale nakonec byli studenti propuštěni – upatlaní od kluběnčích slin, ale přece.
Kdo má rád výpravy, určitě se účastnil té, kde studenti propadli bažinou do zvláštní jeskyně a krmili králíky, aby je nechali na pokoji a vyhnuli se dalšímu uslintání. Někteří jistě hledali s profesorem Carterem ztracené boty a jiní pátrali po ztracených mazlíčcích. Tento tábor se toho opravdu hodně ztratilo a zatoulalo – kdo ví, co se ztratí příště. Studenti i předškoláci zažili dobrodrůžo na výpravě do zříceniny, podle které je zřejmě pojmenován tábor. Tato stavba se totiž rozpadla přesně tak, aby vytvořila nočník! Jaká shoda náhod.
První půlka tábora se neobešla bez pravidelných jídel, která představují menší hostiny nabízející všechno možné, ani bez správně dodržované večerky (ano, ano, to je snad ten nejdůležitější bod!).
Kdo tedy ještě nezažil doporučenou dávku adrenalinu, má co dohánět v druhé polovině tábora.
A proč byste měli být rádi za tento tábor? Protože utopení se v bažině je zcela originální smrt! Protože kousnutí vlkodlakem se jen tak neodmítá! Protože chození naboso je „kůl“! Protože mazlíčky ke svému životu nepotřebujete! Protože kluběnky jsou smrtící zbraň! A protože je to jedna z mála aktivit, kterou vaši rodiče zcela jistě podporují!
Letní tábor stoprocentně zahání nudu, baví studenty a nenechává nikoho umřít hlady! Ať žije letní tábor záhadného nočníku!
Yvaine Aethelwyn Raven-Saphirus
0