Módní okénko

Byla Isabelle Arden opravdu bradavickou princezničkou s vytříbeným vkusem?

Za dobu, kterou tady v Bradavicích studuji se už vystřídalo několikero studentů, kteří mohli s hrdostí nosit odznáček primuse, já si ale chci vzít ke zkritizování poslední dva, Isabelle Arden a Lyonnella Smitha. A jestli se ptáte proč… No, možná to bude právě proto, že Isabelle opouští hradní zdi a už ji nebudeme denně vídat, někteří z nás z toho budou smutní, jiní si oddechnou, ale já chci ještě stihnout vystihnout její smysl pro módu, protože jsem nic podobného svým zelenomodravým očkem, už dost dlouho nezahlédla.

Isabelle Arden, bradavická princezna
Isabelle je… Ztělesnění dokonalého vkusu. Potkáváte ji? Viděli jste ji někdy? To je prostě pohádka, nic jiného to být ani nemůže. Pokud vaše očko zahlédlo její honosné šaty, když si to vykračovala s Enzem na Vánoční ples, tak mi rozhodně dáte za pravdu, že se kdekdo otočil, a to ať už za nádherným modelem, který měla na sobě, tak za ní samotnou. (Zrovna Bellču jsem totiž na každém kroku nesledovala, asi pud sebezáchovy, že Enzo?) Kdybych měla začít od botek, tak stříbrné lodičky vůbec nic nezkazily a už vůbec ne dohromady se stříbrnými šaty, které měla ten večer na sobě, opravdu vypadala jako princezna. Na můj vkus tedy trochu moc… Třpytivé, já bych v tom totiž vypadala, jako kdybych vylezla kdo ví odkud, ale Bellče to musím jen a jen pochválit. Doporučuju, Bellčo, nic na svém stylu neměň! A to jsi první, které to říkám, toho si važ.
Je to krásných deset bodíků z desíti.

Lyonnell Smith… Dokonalý primus s dokonalým stylem?
(No to bych se na to teda podívala.) A taky že jsem se podívala. Vzhledem k tomu, že se s Lyonnellem znám docela dost dlouho a dokonce docela dobře, tak ani nebylo tak těžké vyšťourat ve svojí paměti, kdy jsem ho viděla v tom nejhorším, co kdy na sobě měl. Ale nebudu úplně zlá, takže ti Lyonnellku k narozeninám asi koupím nové tenisky, chceš? (A jestli ne, tak ti je nacpu stejně.) Dostaňme se ale k oblékání nejstaršího Smitha. To, co jsem na něm nejčastěji vídala já byly otrhané džíny, ve škole školní košile a svetr, doma většinou nějaké to tričko, takže normální oblékání. (Žádná dokonalost se nekoná, nebojte.) Tak až vyměníš staré botky, ve kterých určitě patou chodíš po ledových podlahách hradu, a trochu si sešiješ džíny, tak si promluvíme o více bodech.
Zatím to je takových… Sedm bodů z deseti, což je docela pěkné, ale mohlo to být lepší.

Lilyan hodnotící oděvy ostatních. Autor: Oliver Argent



Lilyanka Hill,
ta co si myslí, že šaty dělají člověka

0

3 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *