Uběhlo to jako voda, pátek se v sobotu překulil a bylo to tu. Prvního prosince, den brněnského sletu, v pořadí už jedenáctého sletu Revelia, na který se všichni účastníci těšili už od doby, co… No, řekněme si to upřímně, se dozvěděli, že vůbec bude, že se tam ukáží a potkají své kamarády, které už poznali na předchozích sletech, nebo se uvidí prvně, ale znají se z každodenního dopisování si po discordu.
Sešli jsme se v deset hodin dopoledne, na hlavním… No, dobře, v KFC. Někteří z nás se tam ukázali už dřív a zdravě posnídali, pro jiné si došlo vedení na hlavní nádraží a přivedlo je za námi, odkud jsme se sbalili a vydali se na Vánoční trhy. Tam se pár z nás vydalo za cestou teplého punče, ehm ehm, alkoholici, ehm ehm, a jiní raději buď nepili nic, nebo ujídali Rozince trdelník. (Což mi připomíná jedno prosté varování. Nikdy si nenechávejte od Rozinky poradit, jaký punč si dáte, nebude vám s největší pravděpodobností chutnat, vlastní zkušenost.)
Přesně v poledne nám končil rozchod a vydali jsme se do čajovny, kde bylo teplo! (Wau, Lilko, zjištění roku!) Chvíli nám trvalo, než jsme si všichni posedali, ale tak, mohlo nám to trvat i mnohem dýl. Většina z nás si objednala čajíček a mohlo se začít s hrami. Nejdříve jsme z našeho počtu poskládali tři skupinky a tak vznikly týmy Berušky, Asociálové a Jasonovci. (Předpokládáte správně, odvozeno od Jasona Smitha.) Nejdříve jsme zapnuli mozečky a vyplnili křížovku, následně si jeden zástupce z každé skupinky zahrál pexeso a poskládal tak páry Revelia a poté nám teta Swanová přečetla pohádku o Gertrůdě a Arthurovi, ke které jsme později vyplňovali ve skupinkách otázky, dávajíce tím na ukázku, jak úžasná naše paměť je.
Než Rozinka, Slinka a Swanka opravily naše dokonalé výtvory, dozvěděli jsme se od Filliuse pár věcí, které se chystají, podebatovali o nich, najedli se, stihli se tím jídlem pokydat; kdo hádal, tak správně uhodl, že jsem to byla já. Jako vždycky. A na řadu přišlo rozdávání výher! Všichni jsme netrpělivě očekávali, který z týmů vyhrál. A proto začalo vyhlašování od třetího místa. (Jo, to se dalo čekat.) Na třetím místě skončili Asociálové, druhé byly Berušky a první místo vyhráli Jasonovci! (Což nás všechny, vzhledem k jejich příjmení, překvapilo. Ale měli Leslie, takže to vysvětluje úplně všechno.) Hlavní výhrou byl pytlíček čokoládových galeonů, který si Jasonovci rozdělili mezi sebe. (Asi nechtěli ztloustnout.) Ale to nebylo všechno vyhlašování, taky se vyhlašovali nejlepší jednotlivci. Od třetího místa, jako vždycky, od prvního by to bylo trapné. Třetí byla Lilka, jako já. Druhý byl Enzák a výhra patřila Leslie! Každý z nás tří si mohl vybrat jeden dárek, za své krásné umístění.
Rozloučili jsme se se Suzz (To někteří z nás skoro oplakali a já to určitě nebyla, fákt!), sbalili si věci a vydali se pomalu z čajovny pryč. Cestou jsme udělali společnou fotku u Vánočního stromečku a šlo se na hlavní nádraží. (Nutno podotknout, že někteří z nás, jmenovitě já, Joey, Jason a Lyonnell, jsme od focení fotky raději utekli doprovodit Lyonnella na vlak, odkud se nám už trochu nepodařilo dostat zpátky. Jason totiž zmerčil čerty a strašně si je potřeboval vyfotit, moje fňukání, že chci jít pryč, protože se bojím, bylo úplně marný a zůstali jsme tam až do doby, než se objevila záchrana v podobě zprávy, že jsou ostatní na nádraží a já tak mohla s dobrou záminkou zavelet, že letíme zpět na vlakové nádraží.)
Závěrem bych ráda poděkovala vedení, že zorganizovalo super sraz, protože jsem si ho vážně užila a určitě nebudu jediná. Nezapomínejme na Eriku Turner, která strávila celý slet v podstatě za foťákem a taky jí patří velké poděkování, protože bez ní bychom tyhle fotky ani neměli.
Za sletovou partičku, Lilyanka Hillová
0