První turistický článek je tu – ani vás určitě nebaví sedět neustále u počítače a jestli ano, tak si to honem rychle v hlavičce přehoďte, protože to není zdravé! Ne nadarmo profesoři studentům během zkouškového doporučují alespoň 20minutovou procházku venku každý den, ideálně v přírodě – zdravý vzduch dělá divy sám o sobě, v kombinaci s krásnou přírodou se pak ani nestačíte divit.
Přemýšlení o tom, které místo do výletních tipů zařadit jako první mi dost ulehčil fakt, že v novém mobilu mám fotky jen z toho posledního. Pro většinu je asi tato destinace poněkud z ruky, protože je tu velký zástup lidí z východu, ale třeba jednou budete s rodiči přemýšlet, kam jet na prodloužený víkend, nebo rovnou týdenní dovolenou – a to už se ty kilometry rozhodně vyplatí.
Horní Blatná, malá vesnička od Karlových Varů co by kamenem dohodil, od německých hranic jakbysmet. Už když do ní vjedete, tak na vás padne jakýsi pocit, že jste vážně na konci světa. Někde, kam ještě nedorazil internet, někde, kde je centrum sociálního života přesně tam, kde bývalo dřív – před malou samoobsluhou pro mladé, před hospodou pro chlapy a na lavičkách na náměstí pro staré štěbetající babičky. Samozřejmě je to pouze nadsázka, internet tam frčí na 4Géčko a záchody splachují, takže se nebojte, že byste tam v případě vyšších nároků na pohodlí umřeli.
Ještě nadšenější jste, když zjistíte, že ubytování, které jste si vybrali, se nachází mimo centrum vesnice, úplně na konci, pět kroků od lesa. Penzionů je tam poměrně dost, člověk není odkázán na jednu jedinou možnost, nicméně Chatu pod Vlčí jámou doporučuji všemi deseti. Vybalíte si, na chvíli si lehnete po úmorné cestě (komunikace mezi Prahou a KV je bohužel často sjízdná jen rychlostí šneka, protože rekonstrukce střídá rekonstrukci, ale dá se to přežít) a pak může začít úžasný pobyt.
Pro první “wow efekt” nemusíte chodit nijak daleko. Stačí ujít pár kroků od chaty, hodně volnou chůzí asi tři minuty, a objevíte se na břehu kouzelného rybníka ukrytého mezi stromy. Pro nás kuřáky ideální místo, kde si vychutnat cigaretu, protože věřte nebo ne, vážně tam chutná úplně jinak – a i víno za pár kaček vám najednou přijde jako božský nektar. V teplých dnech se v rybníku můžete osvěžit (pro otužilce platí i pro studené dny, zdravím naháče, ze kterého mi je doteď zima), protože koupání není zakázáno. A když se nezaseknete hned na kraji a obejdete si ho, přichází wow efekt číslo dvě, i když byste ho vůbec nečekali – lesní mýtina jako z pohádky. Teda ne úplně mýtina, stromy tam rostou, ale nevím jak to jinak pojmenovat. Bochánky z mechu, tráva co přímo vybízí k sednutí a jakmile skrz stromy začnou pronikat paprsky zapadajícího slunce, tak přemýšlíte, proč stále čekáte na dopis z Bradavic, když jsou kouzla všude kolem vás a stačí se jen dívat.
Tak jo, dost patetického rozplývání se a přejděme k tomu, jak prodloužený víkend, případně delší pobyt v Horní Blatné využít – protože ač je rybník a jeho okolí naprosto boží, byla by velká škoda, omezit se jen na to.
Blatenský vrch. Nejvyšší bod v okolí, na který se z vesnice dostanete po dvou stezkách (buď po naučné, nebo turistické červené), takže i v případě, že stejně jako já nemáte rádi, když je návrat stejnou trasou, tak si výšlap užijete. Tedy, výšlap… Sice nejde o procházku po rovině, nicméně to není nic, u čeho by člověk plival plíce kolem sebe, proklínal celý svět a měl chuť umřít. Do kopce to opravdu je, nicméně stejně většinu času okouzleně civíte do lesa, který se kolem cest nachází, takže to ani nestihnete vnímat. A hlavně je to vážně kousek (delší varianta má kilometr – pokud by to někomu připadalo málo, může se na vrcholek dostat z Potůčků po cca 6kilometrové cestě s převýšením přes 400 m). Na vrcholku stojí rozhledna a hlavně stánek s občerstvením, kde se na podzim zahřejete teplým čajem a v létě osvěžíte studenou limonádou.
Vlčí jáma. Propadlina bývalého dolu Wolfgang, podle níž dostal název již zmiňovaný penzion. Narazíte na ni, když na Blatenský vrch (nebo z něj) půjdete po naučné stezce. Na jedné straně je možno do ní vlézt a zkusit se zbytky zřícených komor a chodeb dostat na druhou stranu – je to zábava, i když nakonec dojdete do bodu, kde už to dál nejde a musíte se vrátit zpátky. Na straně druhé jsou méně dobrodružné schody, na jejichž konci se vám otevře ne zas tak zajímavý výhled. Nicméně chození po schodech vám udělá pěkný zadky.
Tisovský vrch. Další kopeček s krásnou rozhlednou (jež si vysloužila zařazení mezi kulturní památky), ke kterému většinu cesty půjdete lesem, takže jde o velmi příjemnou procházku. Pokud se nepřiblížíte autem a nebudete nijak spěchat, dá se to pojmout jako celodenní výlet, na jehož zpáteční cestě se najíte v Nových Hamrech (a pak zjistíte, že jste se přejedli a zpátky se dovezete vlakem) a když budete výletit na podzim, tak si navíc přinesete dva plné koše hub. Pokud se po cestě ztratíte, tak se ptejte kudy na “Pajndl”, protože většina místních ani netuší, že to má i jiný název.
Plešivec. Další z tipů na výšlap v okolí, konkrétně na nefelinitovou kupu (nefelinit je vyvřelá hornina, poz. red.), na jejímž vrcholu se nachází hotel a restaurace. Můžete si tam užít srandu v lanovém parku, nebo sjezd na půjčených koloběžkách. Osobní domněnky bohužel nepřidám, jelikož jsme tento výlet nezvládli napasovat do našich časových možností.
Co se týče milovníků turistiky, rozhodně nebudete litovat. V okolí Horní Blatné je nespočet turistických i naučných stezek, které vás zavedou na krásná místa. Určitě se neváhejte zeptat a poradit s místními, např. majiteli penzionu, ti vám na základě vašich osobních preferencí poradí, která cesta je pro vás stvořená.
Lyžování, běžkování. Pokud místo navštívíte v zimě, nezapomeňte si lyže nebo běžky. Pokud dáváte přednost sjezdu, nejzajímavější pro vás asi bude ski areál na Plešivci či na Božím Daru. Ale kratších sjezdovek je v okolí spousty, přeci jen jsou to Krušné hory. A běžkaři můžou také zajásat, rovnou u penzionu se mohou napojit na běžkařskou trasu Potůčky-Horní Blatná, která navazuje na Krušnohorskou běžeckou magistrálu.
Cyklistika. Krušnohorská magistrála čeká na cyklisty s otevřenou náručí – trasy jsou asfaltované a zvládnou je i děti, dalších cyklotras je v okolí stejně požehnaně jako těch turistických. V případě touhy po větším vzrůšu si můžete na Klínovci užít sjezd dolů (Downhill Klínovec) – pokud nemáte na čem, zapůjčení horských kol je zdarma.
Horolezectví. Holubí skály i skály Na Strašidlech na vás čekají. Pro nováčky, kteří si netroufnou na opravdovou horu a raději by si to nejdříve zkusili někde “nanečisto,” připravují majitelé Chaty pod Vlčí jámou horolezeckou stěnu. Na Plešivci je již zmíněný lanový areál, kde si sice nezahorolezíte, zato si můžete vyzkoušet volný pád z 16 metrů a další adrenalinové disciplíny.
Památky. Já si radši capkám po lesích, takže jsem žádnou památku (pokud do nich nepočítáme rozhledny) nenavštívila, nicméně přímo v Horní Blatné se můžete podívat na kostel sv. Vavřince nebo do Muzea cínu. Pokud jste mobilní, tak vám nespočet památek nabídnou Karlovy Vary a za zmínku stojí i Hornický skanzen Jáchymov a mincovna.
Ještě bych zmínila rozhlednu Krásno a město Loket, což můžete navštívit s drobnými zajížďkami při cestě tam, nebo nazpátek. Pokud toužíte na chvíli vypadnout a odpočinout si, vřele výlet do této destinace doporučuji. My měli neuvěřitelné štěstí, že jsme si kromě prvního dne užili pravé Babí léto, což dojmu určitě výrazně napomohlo, ale věřím, že by se mi tam líbilo za každého počasí.
A jsme na konci, už vám dám jen další obrázkovou ochutnávku z našeho prodlouženého víkendu.
Mobil protestuje a nemám na něj nervy (když mi věta “Aplikace Discord přestala pracovat.” vyskočila po dvacáté, měla jsem chuť se jít oběsit), takže si další kochačky musíte domyslet – a věřte mi, není jich málo.
Zdroj všech fotografií: vlastní, ASUS Zenfone, září 2017
S pozdravem a prošlapanýma botama,
M. Magpie